Priority vlády jsou jasné. Ve své covidové pomoci upřednostňuje nejvíce jednu skupinu obyvatel
Schodek by byl poměrně výrazný, zhruba 60miliardový, i pokud by žádný covid nebyl. Z podstatné části kvůli předpandemickému navyšování starobních důchodů. Navíc covidové "rouškovné" pro důchodce nakonec vyšlo na 15 miliard korun, tedy na víc než kompenzační bonus pro OSVČ, který státní rozpočet vyšel na 13,3 miliardy. To ilustruje priority vlády. Důchodcům solidně přihazovala před covidem i během něj, kdy jim dává přednost před živnostníky, jimž, na rozdíl od důchodců, z kompenzačního bonusu v celkové výši 15 tisíc měsíčně ještě navíc zhruba třetinu zase sebere na odvodech.
Vládní představitelé se totiž už na jaře rozjeli do krajů, kde od důchodců slýchali, že se " v té Praze a těm podnikatelům" dávají nějak moc. Senioři se báli, že nezbude na navyšování penzí a premiér se začal obávat, že přijde u jejich hlasy u voleb.
I proto podle ekonoma Lukáše Kovandy nakonec nedošlo na třetí, prázdninové kolo výplat kompenzačních bonusů. K jejich výplatě, v omezenější podobě než na jaře, vláda přikročila opět až na podzim s druhou vlnou pandemie, ovšem až poté, co už důchodcům přislíbila 5000 korun na ruku v podobě zmíněného rouškovného.
Právě rouškovné, a nikoli kompenzace OSVČ, je bonusem v pravém smyslu slova. Neboť se vyplácí nad rámec zákonné valorizace, a to lidem, jejichž příjmy, na rozdíl od podstatné části příjmů živnostenských, během covidu nijak neutrpěly.
Je tedy zjevné, že politický klíč hraje roli v tom, kolik pomoci té které skupině připadne. Proto pomoc podnikatelům, živnostníkům, OSVČ měla a mohla být vyšší, třeba i za tu cenu, že důchodci ji budou mít o něco nižší. Ceny vloni rostly nejvíce za osm let. Černý scénář pro letošní rok je stále na stole.