Členství České republiky v EU: Jak to vidí lidé a jak politici?

Zajisté dobrou zprávou je zjištění posledního průzkumu Eurobarometru, že EU hodnotí lidé lépe než v minulých letech. Více než dvě třetiny (68 %) oslovených občanů se domnívají, že jejich země má z členství v EU prospěch. „Jen pro zajímavost zmíním, že číslo není o moc menší ani v jinak spíše skeptickém Česku, kde činí 64 %. Opačný názor má v EU 24 % lidí a v Česku 28 %. Jedná se dokonce o nejlepší celkový výsledek vnímání evropské integrace od roku 1983,“ konstatoval Zdechovský.

Dále také 62 % oslovených lidí považuje členství své země v EU za dobrou věc a jen 11 % si myslí pravý opak. Zde už platí, že Češi jsou ve srovnání se všemi ostatními evropskými zeměmi výrazně kritičtější. Pouze 39 % lidí má za to, že členství EU je pro Česko dobrá věc. I tak se nicméně ukazuje, že ve srovnání s rokem 2017 přibylo mezi dotázanými 10 % lidí přesvědčených o tom, že členství České republiky v EU je pozitivní.

Téměř všechny průzkumy podpory EU od referenda o brexitu ukazují příznivý trend. Tento odraz ode dna je nepochybně pro Evropskou unii dlouho očekávanou vzpruhou. Pro některé možná překvapivě má na zlepšení pověsti EU velkou zásluhu právě zmíněný brexit. Lidé si totiž díky tomu, co se děje nyní v Británii, začali více uvědomovat, jaké výhody přináší členství v EU a jaké důsledky by pro ně měl už jen chystaný odchod z Unie.

„Navíc to opravdu není jednoduchý proces ve stylu šup na krávu, už je tele. Je nutné počítat s lety řešení a tím, že třeba Dublinská usnesení o příjímání uprchlíků platí i pro státy jako Norsko nebo Švýcarsko, protože se jedná o mezinárodní smlouvy a (ne)členství v EU tak na ně nemá vliv. Ať už proto brexit dopadne jakkoliv, celá věc nejspíše skončí pro Británii naprostou blamáží,“ podotkl europoslanec.

Nedávné zvýšení obliby nicméně v žádném případě nesmí znamenat, že je možné usnout na vavřínech, varuje Zdechovský. „Nic se nemění na tom, že mnohé věci je potřeba změnit a nikde není napsané, že pokles obliby EU nemůže přijít znovu,“ řekl politik. Navíc ne všechny výsledky v průzkumu Eurobarometru vyznívají pro EU příznivě. Např. dle poloviny oslovených Evropanů se věci v EU ubírají špatným směrem a jen o něco více než čtvrtina (28 %) si myslí opak.

Neřešené problémy podle Zdechovského zkrátka přetrvávají a nezmizí jen proto, že občané vnímají EU i vlivem brexitu lépe. „Zůstat jen u toho, že ,exit´ je naprosto nesmyslné řešení, kterým by si navíc Česko (či jakákoli jiná země) podřezalo větev, na které sedí, rozhodně nestačí. Změnit je toho třeba více než dost,“ poznamenal Zdechovský s tím, že v evropských volbách se určitě objeví zvláště u různých populistických stran snaha nahnat si body pomocí strašení a vymezování se proti EU bez jakéhokoli smysluplného řešení.

Demokratické síly se proto musí soustředit na téma reformy EU a nabídnout jasnou a srozumitelnou představu další budoucnosti, je přesvědčen europoslanec. „Jsem proto upřímně rád, že už nyní je reforma často skloňovaným tématem voleb, kdy o ní mluví i liberálně-progresivní Piráti ve spolupráci s Macronovým hnutím En Marche. Navíc mám i trochu potměšilou radost, že se tak naplnilo, co jsem předpovídal už někdy během loňského května,“ konstatoval Zdechovský.

Změna je tedy třeba, tvrdí europoslanec. Mnohokrát si prý mohl ověřit, že když je člověk aktivní a systematicky pracuje, dá se hodně věcí skutečně změnit k lepšímu. I proto věří v uskutečnitelnost reformy EU. „Obvykle totiž platí, že kde je vůle, tam je i cesta. Schválně uvedu pár příkladů, které se povedly: Začala se řešit dvojí kvalita potravin, dále se Komise na můj podnět zabývá zabránění šmejdským praktikám, jako je stáčení kilometrů. Přijala se také různá protiteroristická opatření, zlepšila se ochrana hranic a podařilo se prosadit i automatické sdílení daktyloskopických databází v rámci celé EU. Za mě tak prostě nemají pravdu lidé, kteří tvrdí, že v EU nelze nic změnit ani prosadit,“ uvedl lidovecký politik.

EU se ale potřebuje změnit i v mnoha dalších a významnějších ohledech, domnívá se Zdechovský. Kroků, které je podle jeho názoru potřeba udělat v následujících letech, je několik. „První věc je především institucionálního rázu. Musíme zrušit agentury, které se neosvědčily. Dále je třeba zlepšit systém financování, což znamená, že evropské peníze se musí rozdělovat mnohem efektivněji,“ upřesnil europoslanec. Do budoucna by prý  také nebylo od věci úplně stopnout dotace pro soukromé firmy a směřovat je jen do veřejného sektoru, tedy např. do budování infrastruktury, vědy a výzkumu, školství, či elektronizace státní správy – tedy do oblastí, které si nejsou schopné samy na sebe rychle vydělat a bez dotací se do nich proto prakticky neinvestuje, ač mají význam. „Rozhodně bychom neměli ale dál dávat dotace tam, kde to křiví trh. Kdo navíc někdy jako já podnikal, tak ví, že nejvíc pomůže, když se člověk vždy všude rychle a bez problémů dostane,“ doplnil Zdechovský.

Dále by se EU měla více přiblížit občanům, v řadě témat se teď totiž uvažuje ideologicky, nikoliv racionálně, prohlásil politik. „Na mysli mám hlavně témata genderu jako třeba schválenou rezoluci o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU, kdy s trochou nadsázky jedna věta odporuje druhé, nebo