Švédsko před volbami bojuje s dezinformacemi

Za týden jdou Švédové k parlamentním volbám. Mikael Tofvesson ze švédského úřadu civilní obrany v rozhovoru pro Radiožurnál přiblížil, proč se teď obávají dezinformací z Ruska a jak se jim snaží čelit. Dezinformace do vojenské taktiky patřily už ve starověku. Díky pokročilým technologiím ale nabývají nové formy, rychle se šíří a někdy je čím dál složitější falešné zprávy poznat.

„Dezinformace dnes představují problém ve všech zemích kvůli tomu, jak fungují sociální média. Naším úkolem je dohlížet na zahraniční ovlivňování. S ohledem na to můžu říct, že Švédsko je terčem dezinformací ze strany takzvaného Islámského státu a islamistických hnutí, které cílí na zranitelné skupiny,“ říká v rozhovoru Mikael Tofvesson, který má ve Švédském úřadu civilní obrany na starost mimo jiné ochranu parlamentních voleb.

Co přesně dělají ti, co šíří dezinformace?
Snaží se rekrutovat jednotlivce do svých řad nebo se pokoušejí vytvořit paralelní společnost nepřátelsky útočící na naše základní práva a svobody tady ve Švédsku.

Dohlížíme například na to, co dělá Rusko, které v posledních letech svou dezinformační mašinérií cílilo na několik okolních zemí a do určité míry i na Švédsko.

Je tedy Švédsko terčem ruské dezinformační kampaně?
Je velmi těžké říct, co přesně se děje. Ruské dezinformační aktivity spolu s dalšími nepochybně míří na zranitelné body v různých zemích. Nechci to dál upřesňovat, protože to je také citlivé téma ve vztazích mezi různými státy. Ale například můžeme vidět, jak média kontrolovaná a financovaná ruským státem, referují o tématech jako jsou migrace, švédské obranné síly, jejich rozvoj a vztahy se Severoatlantickou aliancí. Ale také o terorismu nebo sociálním napětí ve Švédsku. Konkrétní problém vykreslují tato média daleko větší, než ve skutečnosti je.

V září jdou Švédové k volbám. Obáváte se snah ovlivnit je ze zahraničí? Budou tyto volby v něčem jiné než ty předchozí?
Můžeme pouze pracovat s odhady a předpoklady na základě toho, co se dělo v jiných zemích. Spojené státy jasně deklarovaly, že se Rusko snažilo ovlivňovat jejich prezidentské volby. Ale podobné věci jsme slyšeli od Francie, a to velmi otevřeně. Také máme zprávy o podobných aktivitách během německých voleb. A proto by bylo Švédsko naivní, kdyby se na něco podobného nepřipravovalo a nesnažilo se tomu čelit.

Jak se dá dezinformacím nejlépe čelit?
Musíme začít tím, že zmíníme jeden základní bod: Dezinformace nejsou pravdivé. Nejde o přesné informace. Nebavíme se tady o skutečných faktech, ale o lžích nebo o tak nafouknutých skutečnostech, že se z nich stávají lži.

A společnost, která je odolná a připravená na tuto hrozbu, ji může zmenšit. Proto se ve Švédsku snažíme zesílit povědomí o této hrozbě a našich slabostech vůči ní. Je velmi důležité si uvědomit, jak jsme zranitelní. Proto jsme připravili půldenní výcvik pro švédské úředníky a zhruba 10 300 státních zaměstnanců už jím prošlo.

To se týká i nadcházejících voleb. Stejným školením prošli lidé ze všech různých úřadů i firem, které se podílejí na konání voleb. Takže všude bude alespoň jeden člověk, který prošel výcvikem a může v případě ohrožení pomoct.

Také jsme se setkali s představiteli hlavních mediálních domů ve Švédsku a informovali je o hrozbách a slabých místech naší společnosti. Samozřejmě jsme spolu s tajnou službou v kontaktu se všemi politickými stranami. Doufáme, že se nám podařilo vytvořit jistou základní úroveň ostražitosti, aby veřejnost poznala, pokud by se nějaký cizí stát snažil ovlivnit naší vnitřní demokratickou debatu.

Takže nejlepší zbraní proti dezinformaci je podle vás pravda?
Ano, je to tak jednoduché. Ale problém je, že pokud agresor vypustí dezinformaci různými kanály, tak nestačí pouze vědět, že to je dezinformace. Úřady i média musejí vysvětlovat, jak je to doopravdy a být aktivní, aby konfrontovali dezinformaci s pravdou. Ale to samé platí i pro veřejnost. Není to jen o ostražitosti, úspěšný boj s dezinformacemi vyžaduje aktivní činnost lidí.