Cena pohonných hmot letí tryskem vzhůru. Zoufalým řidičům ale vysvitla jiskřička naděje

Za naftu platí nyní řidiči v průměru dokonce o 64 haléřů více než před týdnem, a to 35,56 koruny za litr. Nafta je nejdražší od listopadu 2014. Tempo jejího cenového nárůstu bylo však v uplynulém týdnu také zhruba o dvacet haléřů slabší než o týden dříve. Kulminaci v tempu zdražování tedy mají pohonné hmoty v aktuální fázi jejich cenového vývoje za sebou. V příštím týdnu zdraží benzín o zhruba 30 haléřů na litr, nafta pak o přibližně 45 haléřů na litr. V polovině listopadu se tak benzín bude prodávat za více než 37 korun za litr a nafta za více než 36 korun za litr.

Nafta zdražuje výrazněji než benzín, neboť na obrátkách nabírá topná sezóna a Evropa navíc prochází plynovou krizí. Topná nafta představuje poměrně blízkou náhražku právě plynu, takže s růstem jeho ceny stoupá poptávka po ní, což vyhání vzhůru i cenu ropy jako takové. V zimě tedy nelze vyloučit ceny benzínu v ČR až kolem 40 korun za litr, nafta by mohla být srovnatelně drahá, případně jen o několik desítek haléřů levnější.

V posledních hodinách se však objevily dvě zprávy, které signalizují, že by jak plyn v Evropě, tak ropa na světových trzích mohly citelně zlevnit. To by přineslo úlevu také českým řidičům a nárůst cen pohonných hmot by se zastavil pod úrovní 40 korun za litr.

První zprávou je ta, že velkoobchodní cena plynu v Evropě se dle vývoje na nizozemském trhu, který je vodítkem zbytku kontinentu, se propadla nejníže za poslední měsíc. A to na cenu 76,50 eura za megawatthodinu. Děje se tak v reakci na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina, který ruskému plynárenskému podniku Gazprom zadal, aby se od 8. listopadu zaměřil na doplňování svých plynových zásobníků, jimiž disponuje v Evropě, například v Německu. To znamená, že Rusko má své vlastní zásobníky již naplněny natolik, že může dodávat více plynu do Evropy, což zmírňuje napětí na trhu s plynem v EU. Navíc se zvyšuje také přísun plynu do EU z Norska.

Na trhu s plynem v EU však stále přetrvává obava, že Rusko jej nebude dodávat dost, udeří-li letos tuhá zima. Proto i když cena plynu dnes v EU klesá na měsíční minimum, stále je na čtyřnásobku ceny obvyklé před pandemií.

Druhou zprávou je překvapivá informace, že Írán, čtvrtý největší producent ropy v rámci kartelu OPEC, by mohl s EU obnovit jednání ohledně jaderné dohody z roku 2015. Z ní zcela vycouvaly Spojené státy v roce 2018, za vlády administrativy prezidenta Donalda Trumpa, zatímco Teherán už předtím kritizoval Evropskou unii za to, že dohodě nedostává. Obnovení jednání vede obchodníky s ropou k předpokladu, že USA by mohly zrušit či zmírnit své sankce vůči Íránu, takže by se íránská ropa vrátila na světový trh. K určitému oteplení vztahů dochází totiž také mezi Teheránem a Washingtonem.

Zlevnění plynu v EU a zároveň ropy na světových trzích, v důsledku obnovení íránských dodávek, by znamenalo silný tlak na zmírnění či nakonec dokonce i pokles cen benzínu či nafty u českých čerpacích stanic. Zatím je ale třeba počítat právě i a alternativou jejich růstu až ke zmíněným 40 korunám za litr.

Jak upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, benzín průměrně za 40 korun na litr byl v Česku k mání zatím pouze po krátkou dobu v roce 2012, a to v metropoli Praze. Je však pravda, že tehdy byla průměrná mzda v ČR citelně nižší, auta obecně o něco méně úsporná a koruna coby měna disponovala vyšší kupní silou – kvůli inflačnímu znehodnocení, které od té doby nastalo. „Abychom tedy mohli tuto zimu v ČR hovořit o objektivně nejdražších pohonných hmotách historie, musela by se cena jak benzínu, tak nafty dostat citelněji nad úroveň 40 korun na litr," komentuje Kovanda. Vedle kritického nedostatku čipů drtí automobilky další nečekaný problém.

Zdroj: fxstreet.cz.