Obyvatelé evropské země se obávají nejhoršího. Hrozí, že jejich rodný jazyk zanikne

Bývalá prezidentka Islandu Vigdís Finnbogadóttir (87) uvedla, že země musí podniknout kroky pro záchranu tamního jazyka. Problémem se stávají například i nová počítačová zařízení, která dokáží rozpoznat angličtinu avšak islandštinu ani omylem. Proto v tomto jazyce nemohou lidé například hlasem ovládat spotřebiče.

Islandské ministerstvo školství odhaduje, že na financování technických vývojářů a potřebných databází,  díky nimž by si lidé mohli vybrat z jazykových možností i islanštinu, by bylo potřeba více než 8 milionů eur.

Technologie však ani zdaleka nejsou jediným problémem. Tamní řeč je totiž stále více utlačována v důsledku rozšířeného používání anglického jazyka, zejména v oblastech cestovního ruchu.

Stát Island leží na stejnojmenném ostrově na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu. Na rozloze 103 125 km² žije přes 300 000 osob, což z něj činí nejřidčeji zalidněný evropský stát. Největším městem je Reykjavík, který je i hlavním městem. V jeho aglomeraci žijí dvě třetiny islandské populace.

V roce 2008 postihla zemi vážná ekonomická krize, která vyústila v pád vlády. Na pád vlády měly značný vliv i poměrně masivní demonstrace a protesty. 25. dubna 2009 se konaly předčasné volby, zvítězily levicové strany, některé velké banky byly znárodněny a byla přijata nová ústava, na které se podílela i občanská shromáždění. V roce 2009 podal Island přihlášku do Evropské unie, kterou následně v roce 2015 stáhl, a přístupové rozhovory byly zastaveny.