Předvolební průzkumy: zrcadlo reality, nebo nástroj ovlivňování?

Ale jak moc se na ně můžeme spolehnout – a ještě důležitější otázka: neovlivňují průzkumy nakonec více voliče než samotné programy stran?

Průzkumy jako teploměr nálad

Průzkumy veřejného mínění mají být nástrojem, který odráží náladu společnosti. Dávají voličům i politikům informaci o tom, kdo má šanci uspět. Jenže metodika, výběr vzorku a samotný čas dotazování hrají obrovskou roli. Není výjimkou, že dva průzkumy zveřejněné ve stejném týdnu ukazují rozdílné výsledky – a někdy dokonce protichůdné trendy.

Kdy se průzkumy trefily

Historie ukazuje, že průzkumy dokážou nálady veřejnosti vystihnout. Například ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017 předpovídaly agentury jasné vítězství hnutí ANO a to se potvrdilo – Andrej Babiš tehdy získal více než 29 % hlasů. Relativně přesné byly i odhady pro SPD a Piráty, kteří se stali překvapením voleb.

Podobně v prezidentských volbách 2023 průzkumy před druhým kolem jasně ukazovaly, že generál Petr Pavel má před Andrejem Babišem výrazný náskok – a skutečný výsledek rozdíl ještě potvrdil.

Kdy průzkumy selhaly

Naopak v jiných volbách byly odhady dost nepřesné. Ve sněmovních volbách 2021 dlouho vedla v průzkumech koalice ANO, ale nakonec těsně vyhrála koalice SPOLU. Překvapivý byl i výsledek koalice Pirátů a STAN – předvolební čísla jim dávala přes 20 %, ale skutečný zisk byl výrazně nižší.

Ještě výraznější rozpor nastal ve volbách do Senátu, kde je volební účast tradičně nízká. Tady průzkumy často vůbec nedokázaly zachytit skutečného vítěze jednotlivých obvodů, protože rozhodovalo jen pár tisíc hlasů.

Efekt „ztraceného hlasu“

Z psychologického hlediska jsou průzkumy mocným faktorem. Mnozí voliči se neradi „ztratí“ s hlasem pro stranu, která má podle grafů minimální šanci. Průzkumy tedy mohou nepřímo tlačit lidi k tzv. strategickému hlasování – volí raději „menší zlo“, které má podle čísel větší šanci uspět. Otázkou zůstává, zda jde o informovanou volbu, nebo o podvědomé podřízení se trendu.

Média jako zesilovač

Dalším faktorem je mediální pokrytí. Titulky typu „Strana XY padá“ nebo „Lídr AB ztrácí podporu“ mají výrazný dopad, i když jde o statisticky nevýznamné změny. Z malých posunů se stávají velké příběhy, které mohou vyvolat dojem, že „trend“ je jasný. Přitom statistická odchylka se často pohybuje kolem 2–3 procentních bodů, což je v praxi rozdíl, který může zamíchat pořadím.

Pomáhají nebo škodí demokracii?

Otázka, zda předvolební průzkumy prospívají, nebo škodí demokracii, nemá jednoduchou odpověď. Na jednu stranu informují veřejnost a dávají voličům orientaci. Na druhou stranu mohou vytvářet sebenaplňující proroctví: pokud průzkumy dlouhodobě ukazují, že určitá strana „nemá šanci“, část voličů se skutečně odvrátí – a tím předpověď potvrdí.

A co říjnové volby?

Blížící se říjnové volby budou dalším testem toho, jak přesně dokážou agentury vystihnout nálady společnosti. A zároveň prověří, zda se voliči nechají ovlivnit „číselnou realitou“, nebo zda se rozhodnou podle programu a důvěry v konkrétní osobnosti.

Možná se nakonec ukáže, že průzkumy nejsou ani tak křišťálovou koulí, jako spíš zrcadlem našich obav a nadějí. A že skutečná volba se děje až v okamžiku, kdy vezmeme do ruky volební lístek.

Zdroj: Autorský článek