Češi se bojí budoucnosti. Odrazilo se to v jejich chování
Je zřejmé, že koronavirová pandemie a její dopady do společnosti a ekonomiky už svět změnily a nejspíš ho budou i dál měnit. Češi v září v obchodech utráceli trochu méně, než se čekalo. Jejich slabší než předpokládaná ochota ke spotřebním výdajům ale sama o sobě nepředstavuje výraznější potíž, pokud by nedošlo na právě probíhající závažnou druhou vlnu pandemie koronaviru a s ní spjatá protiopatření.
Částečná karanténní uzavírka ekonomiky se v číslech k maloobchodu pochopitelně teprve projeví, neboť v září ještě neprobíhala. Závažně poznamená sektor služeb, ale také sektor ubytování a stravování, dopravy či obecněji podnikatele a firmy navázané na turistický ruch.
Ze zářijových výsledků za maloobchod plyne, že pomalejší než očekávané je zotavování motoristického segmentu. Přitom s probíhající druhou vlnu je třeba čekat další jeho výraznější útlum, který tedy již tak poměrně nepříznivou situaci dále zhorší.
Podzimní nouzový stav, který začal 5. října, se promítne v maloobchodních číslech za říjen a listopad pochopitelně dosti nepříznivě, a to jak kvůli uzavření obchodů a provozoven, tak kvůli zhoršení spotřebitelské důvěry obyvatelstva v ekonomiku a kvůli administrativnímu i dobrovolnému omezení sociálních kontaktů. Za celý letošní rok vykáže maloobchod tudíž pokles o dvě procenta.
Podle vícero průzkumů hledí lidé do budoucna s obavami. Mají strach, že to nejhorší spojené s koronavirovou krizí ještě přijde a očekávají výhledově negativní vliv situace na jejich osobní finance a zároveň čekají velké problémy celé ekonomiky. Zákaz nedělního prodeje očima odborníků odhaluje zajímavé souvislosti.
