Kterým politikům lidé věří? Vede Zeman a Rychetský, naopak propadl Kalousek a Babiš
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v lednovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména třiceti čelných ústavních činitelů. "Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu," upřesnil za CVVM Jan Červenka.
Nejvyšší podíly důvěry byly zaznamenány u prezidenta Miloše Zemana (48 %) a u předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského (46 %). Důvěra nad nedůvěrou mezi zkoumanými představiteli významně převažuje u Pavla Rychetského a Jaroslava Kubery, mírně pak i u Aleny Schillerové či Miloše Zemana.
S výjimkou Jany Maláčové a Radka Vondráčka, u nichž podíl nedůvěry převýšil podíl důvěřujících jen statisticky nevýznamně, u všech ostatních zkoumaných představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou. Nejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska.
Mezi nejvyššími ústavními představiteli státu je jako nejdůvěryhodnější hodnocen Miloš Zeman, kterému důvěřuje 48 % českých občanů, zatímco 46 % nikoliv. Jen nepatrně nižší podíl důvěry má předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, jemuž důvěřuje 46 % českých občanů, zatímco 27 % občanů mu nedůvěřuje, což z něj dělá činitele s nejvyšším pozitivním rozdílem mezi důvěrou a nedůvěrou. Jako třetí z hlediska podílu důvěřujících skončil předseda vlády Andrej Babiš, jemuž důvěřuje 39 % dotázaných a 56 % mu naopak nedůvěřuje. Za ním s nepatrným odstupem z hlediska podílu důvěry, ale i nižším podílem nedůvěry, následuje nový předseda Senátu Jaroslav Kubera s 38 % důvěřujících a 27 % nedůvěřujících, který je tak druhým a záoveň posledním ze zkoumaných činitelů s významnou převahou vyjadřované důvěry nad nedůvěrou.
Na pátém místě z hlediska podílu důvěry s odstupem následuje první místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček (32 % "spíše důvěřuje", 42 % "spíše nedůvěřuje"), po němž se v těsném sledu zařadili guvernér České národní banky Jiří Rusnok (31 %, 38 %). Ministryně financí Alena Schillerová (30 %, 27 %), předseda poslaneckého klubu Hnutí ANO Jaroslav Faltýnek (28 %, 44 %), ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (26 %, 28 %), předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (25 %, 28 %), veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová (24 %, 36 %), ministr dopravy Dan Ťok (23 %, 55 %) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (21 %, 29 %).
S podílem důvěry pod hladinou jedné pětiny, ale stále ještě s více než jednou desetinou důvěřujících v pořadí dále figurují místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec (19 %, 43 %), předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala (17 %, 43 %), ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (16 %, 27 %), předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik (15 %, 31 %), předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek (15 %, 35 %), ministr zemědělství Miroslav Toman (14 %, 28 %), předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský (14 %, 34 %), ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (13 %, 21 %), předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek (13 %, 24 %), předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura (13 %, 38 %), ministr obrany Lubomít Metnar (12 %, 21 %), ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (12 %, 27 %), předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek (12 %, 79 %) a předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka (11 %, 29 %). Na konci žebříčku s pouze minimálními podíly důvěry do úrovně jedné desetiny, ale i spoměrně nízkými podíly nedůvěry figurují obecně málo známí členové vlády, konkrétně ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (10 %, 16 %), ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády Jan Kněžínek (7 %, 19 %) a ministr kultury Antonín Staněk (7 %, 21 %), jež podle vlastního vyjádření přibližně tři pětiny či o málo více dotázaných nezná.
Pokud jde o úroveň nedůvěry mezi zkoumanými představiteli se jednoznačně nejvyšší podíl nedůvěřujících na úrovni necelých čtyř pětin objevil v případě současného předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek (79 %). Na druhém místě s velkým odstupem za ním a s podílem nedůvěry převyšujícím polovinu skončil současný premiér Andrej Babiš (56 %), k němuž se na třetím místě s podobným podílem nedůvěřujících připojil ministr dopravy Dan Ťok (55 %). O něco méně než polovina, ale více než dvě pětiny českých občanů vyjádřuje nedůvěru k Miloši Zemanovi (46 %), Jaroslavu Faltýnkovi (44 %), Radimu Fialovi (43 %) a Janu Hamáčkovi (42 %).
V porovnání s posledním šetřením, jimž u většiny zkoumaných jmen bylo září 2018, ale v případě jednotlivců zastávajících nejvyšší stranické funkce a rovněž prezidenta jde o prosinec 2018, došlo k nárůstu důvěry při souběžném poklesu nedůvěry v případě Jana Hamáčka. Důvěra vzrostla též v případě Aleny Schillerové, Radka Vondráčka, Radima Fialy a Kláry Dostálové. U Jany Maláčové rovněž došlo k nárůstu podílu důvěřujících, ovšem stalo se tak při souběžném nárůstu podílu nedůvěřujících. Nedůvěra pak mírně poklesla v případě Pavla Rychetského a Jaroslava Faltýnka. Naopak pokles důvěry s výrazným nárůstem nedůvěry byl zaznamenán v případě Dana Ťoka, nedůvěra mírně stoupla též u Richrada Brabce, Jana Bartoška, Jakuba Michálka a Jana Chvojky.
