Německo je jako luxusní auto, pod jehož kapotou jsou vidět známky zanedbané péče, píše prestižní list

Kancléřka Angela Merkelová za šestnáct let ve funkci přestála řadu krizí, od hospodářské až po pandemickou. Německu i celé Evropě prospělo její umění najít konsensus. Ale její vláda toho také hodně zanedbala, a to jak na domácí, tak mezinárodní půdě.

Německu se prozatím daří. Prosperuje a je stabilní. Přesto jsou na obzoru problémy. Jak píše magazín Economist veřejný sektor neinvestuje moudře ani v dostatečné míře a zaostává v budování infrastruktury, zejména té digitální. To zpomaluje rozvoj nejen nových technologických firem, ale i všech ostatních společností. Snižuje to i efektivitu státní správy, které se navíc nedaří najímat dostatek zaměstnanců. 

Německý stát má zakořeněný zvyk úzkostlivě šetřit. V roce 2009, za vlády Merkelové, se Spolková republika sama ochromila ústavním dodatkem, který znemožňuje hospodařit s větším než nepatrným deficitem. Při dnešních nízkých úrokových sazbách by si ale rozumná vláda měla půjčovat peníze na investice, a nikoliv omdlévat, jakmile spatří jedno červené číslo, myslí si Economist.

Nejvážnějším domácím problémem Německa je ale to, že nedokázalo zreformovat svůj důchodový systém. Němci rychle stárnou a ještě v tomto desetiletí výrazně zatíží rozpočet lidé narození v době populační exploze, kteří budou odcházet do důchodu.

Německo postupuje pomalu i v oblasti klimatických změn a dál vypouští do ovzduší víc uhlíku na hlavu než kterákoli jiná velká země Evropské unie. Situaci nepomohlo ani rozhodnutí Merkelové ukončit německý jaderný průmysl po havárii japonské atomové elektrárny Fukušima z roku 2011.

I v unijní zahraniční politice Německo mohlo dělat víc. Stále náročnějším hospodářským a strategickým soupeřem je Čína, Rusko je nepředvídatelnou hrozbou a Amerika roztěkaným a nejistým spojencem. Přesto bylo Německo liknavé. Nedávno sice navýšilo výdaje na obranu, ale je to pořád málo. V naději na lepší obchodní podmínky se snaží vlichotit Pekingu. A podporou nového plynovodu Nord Stream 2 umožňuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi omezovat dodávky energie do Evropy.

Američané se stahují ze světové politiky, a Evropané se budou muset zařídit podle svého. Je to vidět na rychlém americkém odchodu z Afghánistánu a náklady plynoucí z uprchlické vlny ponesou bohaté evropské státy. Také globalizace se zadrhává, a to může znamenat pro exportně orientovanou německou ekonomiku problém. Evropská unie se otřásá v základech, a není jisté, zda příští kancléř bude schopen udržet ji pohromadě tak, jako Merkelová. V Berlíně si hlasovali o vyvlastnění bytů velkých nemovitostních vlastníků.

Zdroj: economist.com, plusrozhlas.cz.