Proč slábne česká koruna?
Situaci se pohotovostně snaží korigovat jak vláda, tak centrální banka. Turecké ministerstvo financí začne implementovat plán, který by měl krizi odvrátit, a centrální banka už oznámila, že je připravena bankovnímu systému v zemi poskytnout potřebnou likviditu.
Lira reagovala drobným umazáním svých předchozích ztrát, avšak stále je blízko svých historických minim a ztrácí v letošním roce vůči dolaru zhruba 45 procent.
V tuto chvíli bude trhy těžké přesvědčit, že centrální banka svůj úmysl odvrátit krizi myslí vážně. Banka ztratila podstatnou část své reputace už v červenci, když trhy šokovala ponecháním základní úrokové sazby na úrovni 17,75 procenta, zatímco byl všeobecně očekáván růst sazby. Inflace v zemi je totiž nejvyšší od roku 2003. V červenci dosáhla takřka šestnácti procent.
Aby měl zásah centrální banky z pohledu trhů šanci na úspěch, musela by přikročit k opravdu razantnímu zvýšení sazby, třeba o pět procentních bodů, tj. na úroveň znatelně nad dvacet procent. Do situace by se měl vložit také sám prezident Erdogan. Ten však zatím svými víkendovými výroky trhy spíše dále vylekal, jelikož hrozbu krize bagatelizuje a ze situace obviňuje vnější síly a finanční kruhy. Ministr financí, Erdoganův zeť, zase o situaci hovoří jako o „útoku“ na Turecko.
Výprodej turecké liry stahuje měny rozvíjejících se ekonomiky a také euro. Dolar naopak sílí. Obětí odlivu kapitálu z rozvíjejících se trhů je i koruna, která včera oslabila na své minimum vůči dolaru za poslední více než rok. V Turecku je "za minutu dvanáct". Pokud centrální banka razantně nezvýší úrokovou sazbu a pokud Erdogan zásadně nezmírní dosavadní rétoriku a nebude signalizovat ochotu situaci konstruktivně řešit, sebelepší plán ministerstva financí stačit nebude a lira se bude dále propadat. S ní pak bude zřejmě dále vůči dolaru slábnout i koruna.