Putin nechce obnovu Sovětského svazu, ale podřízenost bývalých republik, tvrdí exministr

Putinovu politickou strategii analyzoval bývalý ředitel CIA a později i americký ministr obrany Robert Gates pro britský deník Financial Times. "Podle mnoha pozorovatelů je Putinova politika nevysvětlitelná a skončí blamáží. Přesto začátkem roku 2022 opět čekáme na Putinovo rozhodnutí. Osobně se domnívám, že jeho kroky jsou pochopitelné, třebaže jsou politováníhodné," píše pro Financial Times exministr Gates. Podle něj téměř vše, co ruský prezident podniká doma i v zahraničí, vychází z rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, který pro Putina znamenal zhroucení impéria trvajícího čtyři tisíce let i velmocenského postavení Ruska.

Dle webových stránek Českého rozhlasu měl rozpad Sovětského svazu a následné období reforem na domácí půdě za následek chaos, anarchii, chudobu a dramatické oslabení centrální vlády ve prospěch oligarchů a regionálních úřadů. Putin má od roku 1999, kdy se stal prezidentem, jednoduché a přímočaré cíle: obnovit a rozšířit pravomoc centrální vlády, včetně posílení vlastní dominantní role a bohatství, a navrátit Rusku jeho historickou úlohu velmoci. Podle Gatese se tento přístup dá zjednodušeně popsat jako „autoritářství doma, agrese za hranicemi“.

Obnova role Ruska coby velmoci začala návratem k historické politice vytváření podřízených nárazníkových států na okrajích země, v takzvaném blízkém zahraničí. O tom, že si Putin tuto strategii zajišťování blízkého zahraničí osvojil, svědčí jeho kroky v Bělorusku, Moldavsku, Podněstří, Gruzii, arménsko-ázerbajdžánském konfliktu v roce 2020, Kazachstánu a nyní také na Ukrajině.

"Ruský prezident netouží po obnově Sovětského svazu, protože nechce nést zodpovědnost za problémy bývalých sovětských republik. Putin chce podřízenost a přeje si, aby ji tyto nově nezávislé státy Moskvě přiznaly a staly se jí oporou proti Západu a demokracii," myslí si Gates v deníku Financial Times.

Bez Ukrajiny žádné ruské impérium být nemůže. Putin z ní má obavy. Ukrajina se hospodářsky i politicky orientuje na Západ a pěstuje čím dál těsnější bezpečnostní vztahy se Spojenými státy a dalšími členy NATO, i když členem Aliance není. Putin to považuje za zásadní bezpečnostní riziko i za alternativní ekonomický a politický model, který může stále více lákat i běžné Rusy. Podle Gatese se proto zdá, že je odhodlaný udělat vše, aby současnou západně orientovanou ukrajinskou vládu destabilizoval nebo se pokusil zemi získat vojenskou silou.

K Putinově obnově Ruska jako velmoci patří i výrazné posilování vojenských schopností země a agresivní zahraniční politika, zejména pak na Blízkém východě a v Africe. Ruský prezident považuje za hlavního nepřítele Spojené státy a je odhodlaný na domácí půdě stupňovat protiamerické nálady, narušit vztahy Washingtonu se spojenci a oslabit jeho pozici na mezinárodním poli. Zároveň stále posiluje ruské partnerství s Čínou, s níž má společné záměry, uvádí Český rohlas na svém webu. Zhoršení rusko-ukrajinského konfliktu bude mít dopad i na peněženky Čechů.

Zdroj. irozhlas.cz, ft.com.