Koronavirus ovlivňuje náš mozek víc, než jsme si mysleli. Experti naznačili, co hrozí

U těch, kdo covid prodělali, se mohou v horizontu týdnů až měsíců objevit problémy se spánkem, deprese nebo úzkosti. Spojitost přitom funguje i obráceně. Lidé s duševními problémy, jako je schizofrenie nebo deprese, totiž mají vyšší riziko nákazy i úmrtí na covid, shodují se odborníci.

„Koronavirus může působit na mozek přímo, jednak zprostředkovaně cestou hypoxie, jednak cytotoxicky. Působí edém, encefalopatie různého mechanizmu či mozkovou mlhu, což je povšechný, byť jen diskrétní, úbytek mozkových funkcí, ale může vyvolávat přímo i deliria jako psychotické stavy a různé epileptiformní paroxysmy. Neurologové dnes už popisují celou škálu neurologických projevů působení koronaviru na mozek. Důsledky přímého působení koronaviru na mozek se projevují také specificky vinou metainflamace v projevu čistě duševních symptomů a syndromů, jako je úzkost, deprese, nespavost, ale očekává se i nárůst demence v souvislosti s úbytkem kognitivních funkcí, které mohou mít hlubší podklad než jen přechodný," přibližuje ředitel Národního ústavu duševního zdraví profesor Cyril Höschl.

K podobným závěrům došel i evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr. Vědec v pořadu televize CNN Prima NEWS představil svůj průzkum, který provedl přes sociální síť. Zapojilo se do něj 2 500 lidí. „Ptal jsem se jich, jak se cítí v posledním měsíci oproti době před covidem," vysvětlil. Jejich průměrný věk byl prý 31 let. „Ti, co covid prodělali, a mezi nimi byli i ti do 30 let, jsou na tom fyzicky i psychicky špatně, zblbnou. Mají horší inteligenci, schopnost se soustředit, horší se jim i paměť," uvedl.

Biolog se vyjádřil i k aktuální situaci v Česku. „Je vidět stoupající trend nakažených, ale pořádně se to rozjede až se dostaneme k tisíci nakažených. Až pak uvidíme, jak situace probíhá, a odhadneme, kdy přijdou další vlny," podotkl. Ty čeká Flegr s nadcházejícím podzimem. „Už to však nebude taková tragédie, naštěstí, a to díky vakcinaci. Díky ní ale trhneme rekord v počtu nakažených. Nebudeme mít ale přeplněné špitály a nebude se dělat dlouhý lockdown," myslí si.

Podle Flegra se nedá nástup epidemie odhadnout. Záleží na počasí. „Nedá se to přesně odhadnout. Já si myslím, že nejpozději v prosinci, ale čekám že taková situace nastane již v listopadu. Minule jsem byl velký optimista, takže nyní to může být dříve. Tipuji konec listopadu," předpovídá biolog. Mají si odmítači vakcín připlácet za zdravotní péči? Časem se tomu stejně nevyhneme, říká biochemik.

Zdroj: zdravotnickydenik.cz, cnniprima.cz.