Výstraha ekonomů. Rozevírají se nůžky společenské nerovnosti

Domácí 01. září 2021 | 08:43 — Ilona Cílková
Každoroční dostaveníčko centrálních bankéřů z celého světa, konající se ve středisku Jackson Hole ve Wyomingu, se letos smrsklo na jednodenní online konferenci. Důvod je jasný. Covid, zejména delta mutace, stojí i zatím, že setkání se neslo převážně v holubičím tónu.
Další 3 fotografie v galerii
Pohybujeme se v zakletém kruhu, varují ekonomové / Depositphotos

Šéf americké centrální banky Jerome Powell odolal tlaku některých jestřábích kolegů. V projevu k potěše trhů pronesl, že Fed bude od své extrémně expanzivní měnové politiky ustupovat jen pozvolna, byť s ním začne už letos.

„Powellova slova mohou vítat také mnohé vlády. Nejmocnější z centrálních bankéřů zrychlující inflace totiž zatím neděsí, tištění miliard tedy nijak fatálně nezbrzdí. Centrální banky svým tištěním – vytvářením nových peněz, za něž nakupují například vládní dluhopisy – vládám mnoha zemí světa značně stlačují úrok, který ty za svůj dluh platí. Mohou si pak půjčovat o to více," komentuje situaci ekonom Lukáš Kovanda.

Například kvantitativní uvolňování Evropské centrální banky stlačovalo ve druhé polovině uplynulého desetiletí úrok na desetiletém vládním dluhu zemí eurozóny průměrně o procentní bod. S nástupem pandemie pak toto uvolňování ještě zintenzivnilo. Pokud by ECB takto masivně miliardy, ba biliony nových eur nevytvářela, Česko by se znatelně posunulo v žebříčku zemí EU dle výše úroku na vládním dluhu. V současnosti si ČR půjčuje na deset let společně s Polskem, Maďarskem či Rumunskem v EU nejdráže. Nebýt tištění v podání ECB, byl by úrok na českém dluhu mnohem blíže unijnímu průměru.

Zmíněné online dostaveníčko centrálních bankéřů ale přineslo kromě Powellova uklidnění také výstrahu. V jednom z odborných příspěvků ekonomové z amerických univerzit prezentovali své zjištění, že za dlouhodobý poklesem takzvané přirozené úrokové sazby (základní sazba mimo kontrolu centrální banky) stěžejně stojí růst společenské nerovnosti.

„Jenže k růstu nerovnosti zásadně přispívají právě programy typu kvantitativního uvolňování. Nafukují totiž ceny nemovitostí či akcií. Z tohoto nafukovaní profitují bohatší lidé, neboť chudí reality ani akcie nevlastní. Přitom navíc ještě kvantitativní uvolňování sráží úročení vkladů v bankách k nule. Což růst nerovnosti a s ním související pokles přirozené úrokové míry umocňuje," doplňuje Kovanda.

„Na pokles přirozené úrokové míry musí centrální banky reagovat ještě vydatnějším tištěním nových miliard, chtějí-li podpořit ekonomiku. To ovšem v zakletém kruhu dále rozevírá nůžky nerovnosti a zase další pokles přirozené míry. Výstraha je zřejmá. Donekonečna toto dělat nepůjde, věčně centrální banky vládám od dluhu ulevovat nemohou. Vždyť už nyní to má značné společenské náklady, a nejen v podobě růstu nerovnosti," uzavírá Kovanda. Brusel důrazně varuje Českou republiku. Označil lidi, kteří nahrávají Babišovým firmám.

Zdroj: lukaskovanda.cz.

Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Bára Basiková si připomíná 30 let od vydání svojí první desky

Hrabat listí, nebo nechat být? Užitečné informace, které...

Nové využití pro staré noviny. Leští, absorbují vlhkost i...

Stačí třicet kaštanů a připravíte mast, která uleví...

Šípky dokáží výrazně pomoci s imunitou. Nálož zdraví z...

Pro koho je kočka ideálním společníkem a kdo by se jí měl...

Pařezy můžete odstranit jinak než tvrdou prací. Pomůže...

Zavřít reklamu