Mají se omezovat očkovaní kvůli těm, kteří očkování odmítají? Experti mají jasno
Dobrou zprávou je, že proti delta mutaci zabírá očkování. „Údaje ukazují, že účinnost úplného očkování proti delta variantě je, ačkoliv mírně klesla. U závažných průběhů je stále přes 80 procent. Problém je účinnost po jedné dávce, která je kolem 30 procent," upozorňuje exministr Roman Prymula. Podle něj můžeme očekávat nárůst nových případů nákazy koronavirem v České republice již během léta. Nebude ovšem tak zásadní, aby bylo nutné zavírat společnost lockdownem.
„Ovšem abychom to nemuseli dělat, musíme pokračovat a proočkovat významnou část populace. Padesát procent určitě nestačí, potřebujeme sedmdesát až osmdesát procent," zdůrazil epidemiolog v rozhovoru pro Český rozhlas. Podle Prymuly musíme pečlivě pozorovat vývoj. Určitě nechceme jít cestou Británie, tedy pustit to úplně bez kontroly. Mohlo by se to vymstít. Také si nejsem jist, že by apel na osobní odpovědnost fungoval v České republice. To totiž znamená mít velkou vnitřní kázeň, v podstatě se vyhýbat těsným kontaktům, což je složité," myslí si Prymula.
Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí bude mutace delta do konce srpna tvořit v Evropě 90 procent nových případů nákazy koronavirem. Obavy ale vzbudily i zprávy o kalifornské variantě epsilon, která podle studie zveřejněné v časopisu Science odolává vakcínám. Podle biochemika Jana Konvalinky není důvod k panice. „Mluvili jsme o této variantě epsilon neboli kalifornské už v prosinci nebo v lednu tohoto roku. Vypadala nebezpečně, protože podle prvních zkušeností snižovala schopnost protilátek vyvolaných očkováním zabránit infekci a chorobě. Potom se ale ukázalo, že ochrana je sice nižší, ale stále dostačující," vysvětlil Konvalinka pro Český rozhlas. Podle něj tato mutace sice byla infekční, ale ne dost a v zásadě vymizela.
Podle Konvalinky schválené vakcíny velmi spolehlivě chrání proti velmi vážnému průběhu choroby a proti hospitalizaci a do jisté míry i proti infekci. Vážný problém ovšem nastane ve chvíli, až budou v Česku naočkováni všichni, kdo chtějí a mohou. „Nastane otázka: co dělat s tím zbytkem? Zatím je to asi 30 procent lidí. A pokud rozvolníme, v tomto případě to takřka s jistotou povede k tomu, že budeme mít tisíce a možná desetitisíce vážně nemocných a možná až tisíce obětí. Nechci strašit, ale matematika je neúprosná a zkušenost už máme."
„A teď je tady otázka. Etická, možná zčásti právní, určitě morální. Jestli kvůli lidem, kteří se vědomě a svobodně rozhodli, že se nenechají naočkovat, celou zemi zastavíme, protože se nám budou plnit nemocnice a budou umírat lidé. Lékaři musí poskytovat péči hlupákům, ignorantům i lidem, kteří jsou nezodpovědní. Otázkou je, jestli to máme my ostatní platit," pokládá si otázku Knvalinka.
Mají se ostatní omezovat kvůli tomu, že skupina lidí odmítá očkování? „Jednou z myšlenek je, aby platili větší zdravotní pojištění. Protože bezpochyby jejich rozhodnutí povede k větším výdajům na lékařskou péči," myslí si Konvalinka. Nebezpečný experiment, nebo přelomové řešení? Země mění taktiku v boji s koronavirem.
Zdroj: irozhlas.cz, nymag.com, science.com.
