Kolektivní imunity proti koronaviru nemusíme nikdy dosáhnou, říká vědec
Odborníci stále častěji apelují na to, aby se intervaly mezi dávkami vakcíny proti covidu-19 opět zkrátily. Lidé díky tomu budou dříve plně chráněni. Podle epidemiologa Petra Smejkala bychom měli dodržet schválená dávková schémata. Prodloužení intervalu u mRNA vakcín bylo namístě v době, kdy byl nedostatek vakcín, protože bylo nutné, aby se jedna dávka dostala k co největšímu množství lidí. „V době, kdy byl nedostatek vakcín, jsme na prodloužení intervalu tlačili. Tam bylo naprosto nutné, aby se jedna dávka dostala k co největšímu množství lidí a zachránila životy. Což se stalo," řekl člen Rady vlády pro zdravotní rizika a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MESES) v rozhovoru pro Radiožurnál.
U očkovacích látek Pfizer/BioNTech, která tvoří asi tři čtvrtiny podaných vakcín, a Moderna ministerstvo zdravotnictví přistoupilo k prodloužení intervalu na konci března. Do té doby se očkovalo Pfizerem po 21 dnech a Modernou po 28 dnech. Nyní je to v obou případech po 42 dnech. U látky AstraZeneca zůstalo podání druhého termínu po 90 dnech.
Návrhy vakcinologů, aby se Česko vrátilo zpátky k původnímu kalendáři druhého očkování po třech nebo čtyřech týdnech považuje za logické i biochemik prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka. „Prodloužení mělo smysl, abychom co nejrychleji pokryli co nejvíce lidí, kteří mohli být ohroženi českou nebo britskou mutací. Teď se nám to vrací zpátky. A opravdu dvě dávky očkování jsou nezbytné pro to, abychom byli chráněni i proti indické mutaci," naznačuje v rozhovoru pro Český rozhlas.
Biochemik souhlasí s odhadem experta na zdravotnickou politiku Jakubem Hlávkou, který působí ve Spojených státech, že v případě indické a dalších mutací se hranice, kdy bude populace v bezpečí, blíží proočkovanosti 85 až 90 procentům všech obyvatel i dětí.
„Jsou to poměrně komplikované matematické modely, které vychází z infektivity viru. A vzhledem k tomu, že ta je hodně vysoko nad chřipkou, potřebujeme mnohem větší proočkovanost, abychom dosáhli kolektivní imunity. Možná jí ale nikdy nemusíme dosáhnout. A potom by bylo minimálně důležité, abychom dosáhli co největší ochrany ohrožených a zbytek populace bude promořován. Není to výsledek, který by se mi líbil, ale možná to bude výsledek, který budeme muset akceptovat," shrnul Konvalinka. Vědci mají odpověď na nejdůležitější otázku spojenou s koronavirem.
