Programové priority Pirátů a STAN děsí. Ještě více zdraží nemovitosti a sníží úroky na vkladech
Program podle všeho nebude dláždit ani cestu k druhé transformaci české ekonomiky, což je další PR slogan, jenž kolem něj v médiích koluje. Představa další transformace je ostatně spíše děsivá. Základy české ekonomiky jsou totiž od 90. let položeny dobře, o čemž svědčí třeba to, že ČR vykazuje nejlepší souhrnný rating ze všech zemí bývalého východního bloku, zamýšlí se hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Tedy ze zemí, které si transformací z centrálně plánované ekonomiky na tržní rovněž prošly. Tři světově nejvýznamnější ratingové agentury hodnotí Česko lépe i než Estonsko, Slovinsko či Slovensko, které přitom platí eurem.
Česko transformaci nepotřebuje, upotřebí evolučně, postupně a s minimem sociálních otřesů uskutečněnou změnu modelu svého fungování posledního zhruba dvacetiletí a "skoncování s levnou ekonomikou". Toto heslo z programu Pirátů a STAN už realitě odpovídá.
„Je skutečně žádoucí, aby příští vládní garnitura k dosažení něčeho takového plně napřela své síly," míní Kovanda. Ovšem popsaná evoluční proměna by měla probíhat zdola. Úkolem politiků ideálně nechť je jen vytváření podmínek pro to, aby podnikatelské a tvůrčí instinkty lidí a firem dostaly co nejvolnější průchod, aby nebyly zbytečně pokřivovány, spoutávány a dušeny. To ale rozhodně není základní vize programu Pirátů a STAN. Pirátská strana sice možná kdysi chtěla klíčit a růst z étosu jakési volnomyšlenkářské nespoutanosti a občas si na to ještě zkouší hrát, čistě však jen v rámci svého marketingu. Realita je taková, že program dvojbloku je středolevým souborem převážně očekávatelných, nijak vybočujících kroků, jež spojuje to, že "stát nejlépe ví, co je pro občana správné a dobré".
Jestliže už došlo na euro, jeho přijetí je základním stavebním kamenem ekonomické dimenze dvojkoaličního programu. Program sice deklaruje pouze cíl vstupu do Evropského mechanismu směnných kursu II, ale to už je de facto přijetí eura. Všechny země, které se v minulosti v tomto mechanismu ocitly, euro během několika let také přijaly. Výjimkou je jedině Dánsko, které si vyjednalo z přijetí eura trvalou výjimku. Piráti a STAN chtějí do mechanismu vstoupit údajně proto, aby snížili nákladnost obsluhy vládního dluhu. Nedodávají už, že s poklesem tohoto úroku dále klesne, výhledově třeba i do záporu, také úrok na bankovních vkladech českých střadatelů nebo úrok na hypotékách. Nižší úrok na hypotékách zesiluje spekulativní poptávku po nemovitostech, takže výsledkem bývá jejich další zdražení a dodatečný pokles jejich dostupnosti. Což je paradoxní, neboť Piráti ve svých interních diskusích ve stranickém tisku usilovně přemítají nad tím, jak dostupnost bydlení naopak zvýšit. Kontroverzně diskutovali myšlenku jednoprocentní daně z nemovitosti. Ta si však cestu do oficiálního programu naštěstí nenašla, takže volič se zatím musí spokojit s plánem postupného zdanění komerčních nemovitostí.
Zdanění komerčních nemovitostí ale celkově zhoršuje investiční klima v Česku. Jde tak podle Kovandy proti dalšímu zásadnímu cíli programu Pirátů a STAN, jímž je zatraktivnění investičního prostředí v ČR. Sám o sobě je ale cíl zatraktivnění investičního klimatu správný a patří mezi nejlepší ze všech záměrů dvojkoalice. Z Česka odtékají stovky miliard korun ročně na dividendách, takže pokud by politici vytvořili podmínky atraktivní natolik, že tu opravdu třeba 100 miliard korun z těchto peněz zůstane, v podobě dalších investic, půjde nepochybně o terno.
Jenže proti tomu cíli jde i další plán Pirátů a STAN, jímž je zvýšení podnikové daně, zřejmě z 19 na 21 procent. Pro představu, takové navýšení by do rozpočtu přineslo zhruba 15 miliard korun ročně. Zároveň ale může zapříčinit, že firmy méně investují, nebo dokonce Česko opustí.
Piráti a STAN správně poukazují na to, že stabilizace veřejného zadlužení lze dosáhnout i jinak než rozpočtovými škrty nebo navyšováním daním. A sice zajištěním svižného ekonomického růstu. Důležitější než objem samotného zadlužení je jeho poměr k velikosti ekonomiky, tedy k hrubému domácímu produktu. Čím výrazněji se podaří růst HDP nakopnout, tím spíše se zadlužení ČR stabilizuje i bez drastických škrtů nebo umrtvujícího růstu daní.
Škoda, že se dvojblok ve svém programu od této linie uvažování až příliš často odchyluje. Do roku 2025 se zavazuje stlačit schodek veřejných rozpočtů pod tři procenta, aby Česko plnilo příslušné maastrichtské kritérium pro přijetí eura. To znamená, že hledá úspory, případně dodatečné příjmy v souhrnu za 120 miliard korun ročně. Jestliže se mu ovšem podaří pořádně nakopnout růst HDP, postačí třeba jen zalátat manko v souhrnu za méně než sto miliard. A to už je realistický cíl. Ostatně tolik by tu mohly firmy nechávat v investicích namísto dividend. Je to realistický cíl, pokud si tedy Piráti a STAN odpustí zakládání dalších zbytečných agend a úřadů, jako je ten vládního zmocněnce pro problematiku návykového chování nebo v programu též zamýšlená Národní kosmická agentura ČR. Česko má teď hledat samo sebe, ne ve vesmírných dálavách, komentuje nereálné vize Kovanda. Babiš ve volbách může uspět. Česku chybí konzervativní pravice, shodují se experti.
