Čísla zemřelých jsou zkreslená, zpochybňuje statistiky i postcovidový syndrom primářka
Od roku 1980 působí na Klinice infekčních, parazitárních a tropických nemocí Fakultní nemocnice Bulovka a patří k lidem, na něž se v době koronavirové pandemie často obrací premiér Andrej Babiš.
Jak si vysvětluje, že se nám nedaří epidemii zvládat a ještě nedávno jsme byli skoro nejhorší v počtu diagnostikovaných nemocných denně i v počtu zemřelých? „Nemyslím si, že jsme nejhorší, jen se u nás velmi široce testuje. K počtu úmrtí na covid se vyjadřovat nechci, ale vím, že je stanovena skupina odborníků, která má jednotlivá úmrtí, tedy asi ne všechna, to by nešlo zvládat, posuzovat. Je pravda, že člověk může zemřít třeba na akutní zánět močových cest nebo sepsi nebo jsou v nemocnici s něčím jiným a pak jsou pozitivně testováni na covid a spadnou do statistiky," uvádí Roháčová v rozhovoru pro HN.
Podle primářky je velký nesoulad v počtech testů, hlášených nemocných a v počtech úmrtí. Nedělá se to podle jednotné metodiky a samotné porovnávání mezi jednotlivými státy či regiony je poměrně složité. Rozdílné statistiky jsou pak jedním z faktorů, proč jsme nejhorší.
Primářka Roháčová se brání i označení postcovidový syndrom. Podle ní jsou lidé, kteří mají predispozice k psychosomatickým potížím, a ti mohou určité potíže vnímat. Budou je mít léta a budou jimi trpět, protože si budou myslet, že je to po covidu. Stávalo se to i u jiných onemocnění. Vznikající postcovidová centra proto nepovažuje lékařka za řešení.
„Nechceme přece vytvořit skupinu lidí, která si bude myslet, že je doživotně postižená, to bychom jim mohli spíše ublížit. Postcovidový syndrom definovaný jako únava, bolesti kloubů, svalů jistě může u některých osob být, ale tyto potíže by měl řešit praktický lékař, který také svého pacienta nejlépe zná."
Podle Roháčové je problém, že se lidé chovají extrémně. Jedni jsou naštvaní a nedodržují žádná opatření, druzí se zase zavírají doma a odmítají vycházet. Oba dva tyto extrémy jsou špatné. „Myslím, že bychom se co nejdřív měli vrátit k běžnému způsobu života. Až bude teplo, bude víc možností pobývat venku a virus možná taky ztratí na své síle. Musíme se snažit, abychom do podzimu měli proočkováno co nejvíc populace. Jinak se viru nezbavíme," míní lékařka.
K poražení epidemie je nutné získat kolektivní imunitu a tu získáme pouze očkováním. Čím vyšší, tím samozřejmě lepší. „Je to stejné jako v případě třeba spalniček. Jakmile je velká kolektivní imunita přes 90 procent, je to výborné a nic se neděje. Když ale klesne na 70 procent, tak už je to ohromný problém. Přijedou sem cizinci ze zemí, kde se neočkuje, a rozběhne se tady veliká epidemie." I proto je podle Roháčové velmi důležité, aby se očkovali lidé všech věkových kategorií a nejen starší občané. Na rozvolnění zapomeňte. Kvůli novým mutacím je svět ve střehu. Obavy jsou na místě, varují experti.
