Banky v Česku kvůli covidu přistupují k bolestivému kroku

Domácí 31. ledna 2021 | 18:49 — Ilona Cílková
Zisk bankovního sektor se loni propadl na méně než polovinu úrovně roku 2019. Banky tak v ČR kvůli covidu začaly rušit své kamenné pobočky. V současné chvíli je jich nejméně za posledních třináct let.
Další 3 fotografie v galerii
Banky v ČR kvůli covidu ruší své pobočky nejrychlejším tempem od roku 2008 / Depositphotos

Jednou z klíčových reakcí bank na citelný pokles ziskovosti, který je způsoben ekonomickými dopady koronavirové pandemie a opatřeními pro boj s ní, je a bude uspíšení procesu rušení kamenných poboček. Ke konci loňského září klesl počet bankovních míst v ČR na 1716 (viz graf v galerii). V porovnání s koncem září 2019 března tak ubylo přes tři sta bankovních míst, jak vyplývá ze statistiky ČNB. Loni počet bankovních poboček ubýval nejrychlejším tempem minimálně od roku 2008. Absolutní počet bankovních míst v ČR loni během třetího čtvrtletí klesl nejníže minimálně od roku 2008.

Zisky bank nyní trpí prakticky po celém světě, Česko nevyjímaje. Společným důvodem je globálně zvýšená nejistota, daná zejména koronavirovou krizí a obavou z dopadů druhé vlny pandemie.

Vyšší nejistota odrazuje firmy od investování, neboť návratnost je méně jistá. Klesá tedy i poptávka po úvěrech. Nejistotu ve světě umocňuje také opět houstnoucí geopolitické napětí mezi USA a Čínou.

Centrální banky, včetně ČNB, chtějí v takovém prostředí úvěrování co možná nejvíce usnadnit, takže snižují své základní úrokové sazby. Tím pádem ale snižují ziskovost úvěrové činnosti bank, neboť při nízkých, ba nulových úrocích je prostor pro marži bank velmi omezený. Tento prostor se loni zúžil i v ČR.

Zmíněná marže je rozdíl úrokové sazby na úvěrech a té na vkladech. Pokud zatím banky nejsou příliš ochotny zavádět záporné úročení na klientských vkladech, pokles základních úroků centrální banky znamená právě pokles úrokové marže, a tedy pokles ziskovosti bank. To je tak další důvod propadů zisků bank. Ziskovost bank stahovalo dolů také moratorium na splátky úvěrů, jež loni zavedla vláda ČR jako jedno z opatření pro boj s ekonomickými dopady pandemie koronaviru, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda. 

V ČR jsou banky kapitálově silné. V jiných zemích, včetně některých v EU, ovšem nelze vyloučit bankovní krizi. Příkladem je Itálie. V ní jsou silně angažovány i zahraniční banky, citelně například ty francouzské. To byl ostatně pro francouzského prezidenta Macrona zjevně jeden z důvodů, proč byl klíčovým stoupencem loňského prosazení Fondu obnovy EU, z něhož takřka třicet procent peněz půjde právě Itálii. Další přešlap ministerstva zdravotnictví. A tenhle bude občany bolet.

Další články
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Covid se opět raketově šíří. Kde je situace nejhorší a kam můžete vyrazit bez omezení ?

Covid se opět raketově šíří. Kde je situace nejhorší a...

Chorvatská kuchyně: poznejte místní speciality

Černá můra cestovatelů se vrací. Rozběhlá turistická...

Cigareta za tisíce a další nástrahy, kterým letos Češi...

Za co vás čeká v zahraničí tučná pokuta? Pozor na...

Proticovidová opatření řada zemí zrušila. Cestovatelé ale...

Zavřít reklamu