Ostudný rozpočet. Největší sekyra v historii České republiky a politický handl s komunisty
Provizorium by žádnou pohromou ani ostudou nebylo. To už je ostudnější to, že v rámci politického handlu za účelem prosazení rozpočtu došlo na desetimiliardový škrt v chystaných armádních zakázkách. Uspokojivá výše armádních výdajů by měla být prioritou rozpočtu. I kvůli našim závazkům vůči spojencům v NATO.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy schválený rozpočet zasluhoval přepracování z jiných příčin. Nezahrnuje totiž dopad druhé vlny pandemie koronaviru a v listopadu Sněmovnou schváleného daňového balíčku. To jsou tak závažné věci, že by k přepracování opravdu vést měly.
Přepracování by ovšem znamenalo razantní navýšení schodku plánovaného pro příští rok. Česká národní banka počítá ve své aktuální prognóze s letošním propadem ekonomiky o 7,2 procenta, zatímco návrh rozpočtu staví na předpokladu poklesu pouze o 6,6 procenta. V příštím roce centrální banka vyhlíží růst pouze 1,7 procenta, kdežto návrh rozpočtu staví na předpokladu, že ekonomika přidá 3,9 procenta. OECD dokonce počítá pouze s růstem 1,5 procenta.
Na druhou stranu je třeba říci, že v posledních několika týdnech dochází ke zlepšování prognóz ekonomického výkonu naší i zahraničních ekonomik v roce 2021, a to pod vlivem nadějí vkládaných do vakcinace a očkování podstatné části populace. Uvedený odhad ministerstva financí nakonec může díky nečekaně příznivému vývoji na poli vakcinace v posledních dnech a týdnech být ještě poměrně realistický. Realističtější než zmíněné pesimističtější odhady z pera ČNB nebo OECD. To však předpokládá, že nenastane opětovné nečekaně znatelné zhoršení epidemiologické situace u nás či ve světě, což v tuto chvíli rozhodně nelze vyloučit.
Při prosazení daňového balíčku v podobě, jak jej v listopadu schválila Sněmovna, by se schodek rozpočtu navýšil z dnes schváleného údaje 320 miliard korun na 410 miliard. Dalších 40 miliard manka by přitom mohl způsobit právě možný horší méně příznivý ekonomický vývoj odpovídající prognózám ČNB nebo OECD. To znamená, že vláda by realisticky měla navrhovat schodek hlubší, a to nikoli v rozsahu 320 miliard, ale až v rozsahu 450 miliard korun. Pokud tedy počítá s tím, že daňový balíček projde v podobě schválené Sněmovnou, míní Kovanda.
Na rozpočtové provizorium by došlo tehdy, pokud by vláda rozpočet neprosadila a musela jej přepracovat. Provizorium je tedy nyní ovšem mimo hru. V případě provizoria by se výdaje státu řídily podle rozpočtu minulého roku. Konkrétně by se každý měsíc uvolnila jedna dvanáctina loňských výdajů. To se týká i výdajů na mzdy a důchody. Většina výdajů by tak byla provozního rázu, stát by v provizoriu investoval jen minimálně. Provizorium by také omezilo přísun peněz z evropských fondů. To vše v době, kde jsou veřejné investice státu pro výkon ekonomiky důležitější než jindy, neboť soukromé investice firem a podniků jsou kvůli koronavirové nejistotě ochromené. Navíc v době, kdy je kvůli konci programového období EU nutné evropské peníze čerpat rychleji.
Podle Kovandy lze z tohoto hlediska dnešní schválení rozpočtu hodnotit příznivě, neboť snižuje míru nejistoty v ekonomice a zajišťuje, že nedojde k prodlevám a výpadkům ve financování veřejných výdajů nebo ke konzervaci rozjetých investičních projektů. To je však jen slabá náplast na šrám, který způsobuje schválení neadekvátního rozpočtu, včetně ostudy s mnohamiliardovým armádním škrtem. Důchodci si mohou zvýšit penzi o stovky až tisíce korun. Musí ovšem udělat jednu drobnost.
