Češi jsou v rámci EU premianti. Překonali severské země, které byly vždy vzorem
Česko tak v tomto ukazateli překonává i skandinávské země typu Finska (15,6 procenta) nebo Dánska (16,3 procenta), které představují učebnicový příklad poměrně rovnostářských a zároveň hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik.
V rámci EU jako celku činil v roce 2019 podíl lidí ohrožených chudobou 21,1 procenta. Nejvíce jsou chudobou a sociálním vyloučením ohrožení v Bulharsku, kde se jedná o takřka třetinu populace, přesněji 32,5 procenta. Vysoký podíl daného ohrožení vykazují také Rumunsko (31,2 procenta) a Řecko (30 procent).
Česko si velmi dobře stojí také v ukazateli materiální deprivace, který je mezinárodně lépe srovnatelný než ukazatel ohrožení chudobou, neboť udává podíl lidí, kteří si při dané příjmové a cenové hladině v konkrétní zemi nemohou dovolit základní materiální zajištění, vyplývá z nejnovějších dat Eurostatu.
V ČR byla v roce 2019 těžce materiálně deprivována pouze 2,7 procenta obyvatel, zatímco údaj za celou EU činí 5,6 procenta. Výrazně méně materiálně deprivovaných lidí bylo loni v EU už jen v Lucembursku, ve Švédsku a ve Finsku. Nejvíce materiálně deprivovaných lidí je opět v Bulharsku, v Řecku a v Rumunsku.
Premiantem je v Česko také v dalším ukazateli sociálního vyloučení, jimž je vedle materiální deprivace podíl osob žijících v domácnosti s nízkou mírou pracovní intenzity. V ČR byl loni tento podíl nejnižší v EU, když dosahoval pouze 4,2 procenta. Následovalo Polsko (4,7 procenta) a Malta (4,9 procenta. Nejvyšší podíl vykazovaly Řecko (13,8 procenta), Irsko a Belgie. Nízký podíl ČR korespondoval s nejnižší mírou nezaměstnanosti, kterou Česko vykazovalo loni jak v rámci EU, tak i OECD.
Zmíněná data svědčí o tom, že Česko je rovnostářskou zemí, a to i na poměry EU, přičemž jeho sociální systém účinně krotí možné excesivní sociální vyloučení. Ukazatel těžké materiálně deprivace je dobře mezinárodně srovnatelný, protože vyjadřuje, co reálně si lidé mohou za svůj příjem pořídit, přičemž se jedná v podstatě o stejné zboží napříč EU a i v tomto ukazateli ČR obstává, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Podíl lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zachycuje tu část obyvatel dané země EU, kteří jsou buď ohrožení chudobou, nebo těžce materiálně deprivováni, nebo žijí v domácnosti s nízkou úrovní pracovní intenzity.
Podíl lidí ohrožených chudobou pak zachycuje tu část obyvatel dané země EU, jejichž čistý příjem (tedy hrubý příjem po odečtení daní a případném přičtení sociálních dávek) je nižší než 60 procent mediánového čistého příjmu v dané zemi. Těžká materiální deprivace značí stav, kdy si daná osoba nemůže dovolit zaplatit alespoň čtyři z následujících devíti položek: nájem (nebo splátka hypotéky či účet za energie), dostatečně vytápěný byt, nečekaný výdaj, pravidelná konzumace masa nebo bílkovin, dovolená, televizor, pračka, automobil, telefon. Osoba žijící v domácnosti s nízkou mírou pracovní intenzity pak představuje jedince, který žije v domácnosti, jejíž členové v uplynulých dvanácti měsících napracovali méně než dvacet procent svého potenciálu. Stát dal, stát vezme. Zvyšování daní přijde již začátkem roku 2021.
