Vědci mají jasno. Poškození organismu koronavirem je mnohem rozsáhlejší, než se předpokládalo
Lidé, kteří prodělali onemocnění covid-19, nemusejí mít ještě vyhráno. I když je dosud příliš brzy na jakékoliv studie dlouhodobých efektů nemoci, vědci varují, že následky si mohou odnést nejen ti, kteří museli být s nemocí covid-19 hospitalizováni, ale i ti, u nichž měla nemoc mírný průběh. I přes velké množství studií však lékaři zatím nejsou schopni určit, proč covid-19 u některých pacientů zanechá trvalé následky a u jiných nikoliv.
Nákaza covidem-19 má nejčastěji dlouhodobé účinky na plicích, shodují se vědecké studie z celého světa. Až 40 procent lidí, kteří prodělali onemocnění covid-19, má i čtvrt roku po vyléčení poškozené plíce. Téměř polovina nemocných ještě tři měsíce po prodělané infekci udává potíže s dýcháním nebo bolest na hrudníku.
Koronavirová infekce poškozuje srdce. Zanechává následky na srdci mnoha pacientů i v případě, kdy nešlo o těžce nemocné, kteří by se museli léčit v nemocnici. Ukázaly to výsledky německé studie, o nichž informuje vědecký portál Statnews.com. Zatím není jasné, zda poškození srdce je dočasné nebo trvalé.
Vědci však objevili strukturální změny na srdci a dále následky, jaké se na tomto orgánu objevují po infarktu, a známky zánětu srdečního svalu. Šlo přitom o poměrně mladé, zdravé pacienty, kteří se koronavirem nakazili letos na jaře. Podle Statnews.com výsledky těchto studií naznačují, že u mnoha pacientů covid-19 může být předzvěstí srdečního selhání, při němž je narušena čerpací funkce tohoto orgánu. Je však příliš brzy na to zjistit, zda pacienti, kteří koronavirovou infekci prodělali, mají srdce poškozené dočasně nebo trvale.
Někteří lidé, kteří prodělali covid-19, mají neurologické problémy. Nákaza tedy nějakým způsobem dokáže ovlivnit i mozek. Lékaři však zatím netuší, jak konkrétně. Neurologickým následkům nákazy se podrobně věnovali vědci z Velké Británie, kteří zkoumali čtyři desítky pacientů s těmito potížemi. Účastníkům studie po prodělání nákazy se u nich vyskytly potíže, jako jsou delirium a psychóza, ale i mrtvice nebo poruchy periferních nervů rukou či nohou. Obzvlášť vážný pak byl stav devíti pacientů, kterým diagnostikovali vzácnou autoimunitní chorobu zvanou akutní diseminovaná encefalomyelitida (ADEM).
Více než polovina lidí, kteří se vyléčili z covidu-19, trpí podle vědců přetrvávající extrémní únavou. Ta vyléčené trápí bez ohledu na jejich průběh onemocnění. Irští vědci sledovali pacienty, kteří byli kvůli nákaze hospitalizovaní v nemocnici. Až 52 procent z nich hlásilo únavu, kterou pociťovali i deset týdnů po uzdravení. Nezáleželo přitom, zda měli lehký, středně těžký či těžký průběh onemocnění. Vědci zjistili, že průběh nemoci nemá pro riziko pozdějšího vzniku nebo přetrvání únavy žádný význam.
Všechny tyto problémy zdaleka nejsou jedinými, které po sobě koronavirus může v těle zanechat či přímo způsobit. Třetina hospitalizovaných pacientů například zažívá zánět spojivek, jiné studie mluví o poškození jater či žlučníku. Magazín Science na základě několika zdrojů uvádí, že poškození jater je zřejmě spojeno s celkovým vyčerpáním organizmu, než že by šlo o přímý důsledek šíření infekce v těle. Infikovaných je příliš, přijdou přísnější opatření, říká biochemik a načrtl scénář vývoje.
