Ve Švédsku se radovali zbytečně. Koronavirus tam opět nabírá na síle
Švédsko si už na začátku pandemie zvolilo vlastní cestu ve zvládnutí nové smrtící nemoci, proti které neexistují ani léky ani očkování. Byla založená na zdůrazňování osobní zodpovědnosti každého občana místo masivních společenských opatření.
V létě Švédsko zaznamenalo rekordně nízký počet infekcí a bylo proto často chváleno za vynikající zvládnutí krize – na rozdíl od Francie, Španělska nebo České republiky tam totiž nedocházelo k masivnímu nárůstu nakažených. Švédskou strategii ocenila dokonce i Světová zdravotnická organizace. Jenže od pátku tato skandinávská země zaznamenala více než 1200 nových případů covidu-19 a zemřelo pět lidí – přitom o týden předtím bylo množství nově nakažených šestkrát nižší. Podle úterního vyjádření švédské národní Agentury pro veřejné zdraví se tento nárůst nedá přisuzovat jen vyššímu počtu testů, které země provádí.
„Klouzavý průměr se poněkud zvýšil,“ připustil hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell na tiskové konferenci. „Doposud to nemělo dopad na zdravotní péči. Počet nových případů na jednotkách intenzivní péče je nízký a nízké je i množství úmrtí,“ řekl. Přesto podle něj není vyloučené, že v hlavním městě budou zavedena nová opatření, která by měla šíření viru zpomalit. „Bavili jsme se o Stockholmu a o tom, jestli nepřijít s opatřeními, která by šíření infekce zmenšila. Jaká přesně budou, to vám oznámíme během několika dní,“ doplnil.
Právě Stockholm totiž zažívá nejrychlejší růst nově identifikovaných nakažených. „Klesající trend se zlomil,“ varoval šéf stockholmských zdravotních služeb Bjorn Eriksson. „Můžeme jen doufat, že se jedná pouze o odchylku a že se začne šíření opět zpomalovat. Ale to záleží především na tom, jak se lidé budou řídit předepsanými zásadami.“
Epidemiologové mnohokrát zdůrazňovali, že Švédsko má ve srovnání s jinými evropskými zeměmi řadu výhod, díky kterým si může relativně větší volnost dovolit.
Tato země má nízkou hustotu zalidnění, což zpomaluje šíření jakýchkoliv nakažlivých chorob. Současně jde o zemi, kde žije v Evropě nejméně osob v jedné domácnosti – protože se covid-19 nejčastěji šíří právě v rodinách, tento faktor může Švédsku také pomáhat.
Nejvíce smrtí tato nemoc ohrožuje ty nejstarší – také v tom mají Švédové výhodu, patří totiž statisticky mezi ty mladší národy v Evropě. Zatímco v těžce postižené Itálii je průměrný věk (medián) 45,5 roku, ve Švédsku (a stejně i České republice) je to jen 42,1 roku.
Klíčovým faktorem je poslušnost Švédů, kteří svou vládu a experty uposlechli. O tom, že velmi omezili svůj život a mezilidské kontakty, svědčí data společnosti Google, která podle dat ukazuje, jak lidé cestují – data ze Švédska prokazují, že jeho občané cesty omezili výrazně.
Situaci jim pomáhá zvládat to, že většina opatření je v podstatě neměnná a Švédové si na ně už zvykli – dobré je to především pro podnikatele, kteří nemusí neustále měnit pravidla svého fungování. Jak dostat pandemii v Česku pod kontrolu. Je to jednoduché, ale lidé to nedělají.
