Kvůli dani z nemovitostí se senátoři obrátili na Ústavní soud. Žádají nová pravidla

Domácí 15. září 2020 | 17:15 — Ilona Cílková
Dnes se skupina 24 senátorů v čele se slováckým senátorem Ivo Valentou obrátila na Ústavní soud s návrhem na zrušení osvobození státu od placení daně z nemovitostí, která je příjmem obcí. Senátoři se tím domáhají nastavení rovných pravidel při hrazení daně z nemovitostí. Stížnost podporuje také Sdružení místních samospráv ČR.
Další 3 fotografie v galerii
Stát se nechová férově / Facebook I. Valenty

Zákon o dani z nemovitých věcí totiž obsahuje ustanovení, na jejichž základě jsou od této daně osvobozeny všechny pozemky a stavby, které jsou ve vlastnictví České republiky (tedy státu), případně jsou užívány organizační složkou státu či příspěvkovou organizací, a to je podle senátorů protiústavní.

„Jinými slovy, stát neplatí obci či městu za své pozemky a stavby v rámci daně z nemovitých věcí ani korunu, a to rozhodně není férové. Proto jsem s týmem ústavních expertů sepsal návrh Ústavnímu soudu na zrušení části zákona o dani z nemovitých věcí. Tento návrh směřuje právě ke zrušení osvobození státu od daně z nemovitých věcí,“ vysvětluje senátor Ivo Valenta a dodává: „Jsem upřímně rád, že se k této ústavní stížnosti připojili také další senátoři napříč politickým spektrem. Vidím totiž jako povinnost Senátu postavit se za místní samosprávy a odstranil tuto historickou daňovou diskriminaci.“

Stejný názor zastává také Sdružení místních samospráv ČR, které podpořilo vznesení této stížnosti již v červnu, a požádalo senátory o její následnou podporu. „Vynětí státu z povinnosti platit daň z nemovitostí, kdy jejím příjemcem jsou obce, podle našeho přesvědčení zaslouží přezkum Ústavního soudu. Obce mají Ústavou přiznánu samostatnost. Jestliže jim tedy zákon přiznává 100% výtěžku této daně, neměl by stát sám pro sebe vytvářet výhodu, kdy obcím za svůj majetek daň nezaplatí, přestože všichni ostatní tuto povinnost mají," uvedl předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák. Příjemci daně z nemovitých věcí jsou tedy obce a města, na jejichž území se dané nemovitosti nacházejí. Paušální osvobození státu od hrazení této daně tak vede ke snížení rozpočtových příjmů obecní samosprávy, což je především v dnešní době nežádoucí.

„Není přece správné, aby daně, určené do rozpočtu obcí, byly snižovány ve prospěch státu tím, že si sám pro sebe uzákoní nespravedlivé paušální daňové osvobození svého vlastního majetku. To lze akceptovat pouze v případě, kdy je příjemcem daně stát sám, případně se jedná o veřejně prospěšnou stavbu či pozemek (např. škola, park apod.) Velmi často se vedou diskuze o tom, jak nejlépe obcím, městům a krajům kompenzovat výpadky daňových příjmů, které způsobila vládní opatření, související s pandemií COVID-19.

Tento konkrétní návrh je v praxi schopen alespoň částečně navýšit příjmy některých obcí a měst,“ tvrdí právník a vysokoškolský pedagog Zdeněk Koudelka, který současně dodává: „Stát chce, aby se k jeho pozemkům a stavbám obec stavěla a udržovala pozemní komunikace, odmetala sníh z chodníků, platila veřejné osvětlení a spoustu dalších činností. Je však třeba si uvědomit, že tyto záležitosti obec financuje mimo jiné právě z výnosu daně z nemovitých věcí.“

Osvobozením státu od daně z nemovitých věcí vzniká i nerovnost, kdy například dvě stejné obce o stejné rozloze a výši koeficientu zdaňovaných pozemků mohou mít zcela rozlišné daňové výnosy jen kvůli tomu, že na území jedné z obcí se nacházejí pozemky či nemovitosti ve vlastnictví státu.

„Stát již dnes platí některé daně, např. je plátcem DPH. Logicky je také od hrazení některých daní osvobozen. Je nesmyslné, aby například platil daně v situacích, kdy je sám jejich příjemcem, což by vedlo pouze ke zbytečné byrokratické zátěži. Považuji však za nutné sledovat rozpočtové určení vybíraných daní – tedy kdo je jejich příjemcem,“ uvádí dále slovácký senátor Ivo Valenta s tím, že v tomto případě musí být brán zřetel na rozpočty obcí.

Poslanecká sněmovna již dříve rozhodla o zrušení daně z nabytí nemovitosti, stále však v českém daňovém řádu zůstává daň z nemovitých věcí. Na základě této daně veřejný sektor ročně inkasuje přibližně 10,8 miliard Kč, které jsou ze sta procent příjmem měst a obcí. Podle senátora Valenty je rolí Ústavního soudu, aby stížnost zodpovědně posoudil a rozhodl o tom, zda osvobození státu o daně z nemovitých věcí je, nebo není v souladu s ústavou. Pokud nám soud dá za pravdu, je to právě Ústavní soud, který může svým nálezem ihned rozhodnout o nápravě," uzavírá senátor Valenta. Kdo také může za předvolební rozhazování politiků?

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Legendární výrobce telefonů se pouští do vesmírného projektu. Bude stavět infrastrukturu na Měsíci

Pokud vaše astry kvetou méně než obvykle, nezoufejte. Často...

Vyhněte se nejčastějším chybám při čištění toalety,...

Zazimujte zahradní jezírko včas a ochraňte jej před...

Jak uskladnit vlašské ořechy, aby neplesnivěly ani nežlukly....

I při praní se dá hodně ušetřit. Jednoduchý návod na...

Vyměňte starou kuchyňskou desku za novou. Jde to i bez cizí...

Zavřít reklamu