Čtvrtina hospitalizovaných s covidem je ve vážném stavu. Data ukazují, proč tomu tak je
Nejvytíženější je Praha, kde jsou ale nemocní rozděleni do šesti nemocnic. Praha je spádovou oblastí pro celý Středočeský kraj, podle mluvčí Středočeské hygienické stanice jsou ale na příjem pacientů připraveny také nemocnice na Kladně, v Kolíně či Příbrami. Jihomoravský kraj se mimo krajské město Brno potýká s lokálním ohniskem na Hodonínsku, o pacienty v kraji ale momentálně pečují jen tři zařízení – dvě brněnské nemocnice a nemocnice Kyjov.
„Pozorujeme mírný nárůst hospitalizací. Může jít o hospitalizace preventivní, vyvolané dílčími příznaky, nebo může jít i o řešení problémů nesouvisejících s koronavirem. To ale nejde v dostatečném detailu a spolehlivosti sbírat v reálném čase, takže budeme muset vyčkat na zpětné detailní vyhodnocení,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz šéf statistiků Ladislav Dušek. Podle něj se péče o pacienty hodnotí až zpětně, a proto nelze říci, zda jsou u hospitalizovaných komplikace spojené s koronavirem jediným důvodem jejich zhoršeného zdravotního stavu.
Na tom, že jde v mnoha případech o pacienty polymorbidní, tedy trpící více nemocemi, často chronickými, se shodují i ostatní lékaři. „Pacienti mívají více infekcí naráz. Tím nechci říct, že to musí být nutně respirační infekce, ale ten pacient může buď do svého chronického onemocnění dostat koronavirus, nebo do nějaké jiné nemoci," uvedl pro server iROZHLAS.cz Dušan Pícha z infekčního oddělení Nemocnice Na Bulovce. Podle něj ale kapacity Bulovky, která se v začátcích pandemie stala hlavním místem péče o nemocné, prozatím stačí. Statistici odhadují celkovou kapacitu lůžek v Česku na 4000, z toho na jednotkách intenzivní péče na 1700. Středeční vytíženost byla tedy okolo šesti procent.
Nyní, kdy tuzemsko překročilo hranici tisíci nových případů za jediný den, je počet hospitalizovaných o něco nižší. Podle epidemiologů se změnila skladba nakažených, které nyní tvoří spíše mladší a bezpříznakoví nakažení. Odlišná je ale také strategie některých krajů, jak pacienty do nemocnic rozdělovat. „Odděluje se část těch pacientů, kteří nemají těžké klinické příznaky, a část těch náchylnějších k onemocnění je izolovaná doma. Taky se s koronavirem naučila lékařská i občanská komunita trochu žít, takže se pacienti více oddělují už v počátcích," říká Pícha. To nejhorší máme stále před sebou. Musíme přitvrdit, shodují se epidemiologové.
