Češí nadměrně plýtvají léky. Špatným zacházením ohrožují sebe i ostatní
Každá lékárna je povinná od občanů převzít nepoužité léky, které se následně ekologicky likvidují ve spalovnách při vysokých teplotách. Likvidovaných léčiv přitom neustále přibývá a růst se zrychluje. Zatímco v roce 2008 bylo zlikvidováno celkem 235 tun nepoužitelných léčiv, v roce 2013 to již bylo 281 tun a v roce 2018 dokonce 571 tun. Za likvidaci jedné tuny lékového odpadu z lékáren platí kraje průměrně téměř 34 tisíc korun. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
„Bohužel je zřejmé, že plýtváme léky. Léčiv je v domácnostech opravdu hodně. Jsou mezi nimi ta exspirovaná nebo otevřená, ale dále nevyužitá, protože lidé už třeba nevědí, na co dané léky jsou, na co jim je pan doktor předepsal. Zajímavý je fakt, že více nespotřebovaných a neužívaných léčiv je těch na předpis,“ konstatovala Irena Storová, ředitelka SÚKL.
Z průzkumu Státního úřadu pro kontrolu léčiv vyplynulo také to, že asi čtvrtina domácností vyhazuje léčiva do popelnic spolu s běžným odpadem, splachuje do záchodu, případně odevzdává ve sběrných dvorech. V roce 2018 představovala taková léčiva odhadem téměř 1,3 miliardy korun.
„Léčiva jsou z pohledu odpadového hospodářství nebezpečný odpad a podle toho je také třeba s nimi zacházet. Při odložení léků do popelnice hrozí prosakování nebezpečných látek do půdy, při spláchnutí do WC se zase mohou nebezpečné látky dostat do spodních vod a je velmi obtížné je následně odstranit,“ vysvětlila ředitelka SÚKL.
Lidé by podle jejího doporučení měli aspoň dvakrát ročně zkontrolovat domácí lékárničku – ideálně na jaře a na podzim. Tedy před sezonou, kdy hrozí alergie či nachlazení, je dobré zjistit, jaké léky doma máme, jaké je potřeba dokoupit, aby byly po ruce, a jaké třeba exspirovaly a je třeba je odnést k likvidaci. Díky tomu se vyhnu zbytečným nákupům a hromadění léků.
Pravidelné průzkumy ústavu se zaměřují i na to, jaké typy léků mají lidé doma, jak je skladují či zda kontrolují stav a dobu jejich použitelnosti. Výsledky ukázaly, že Češi mají doma průměrně 11 různých léků – nejčastěji na bolest s paracetamolem a ibuprofenem. Léky lidé ukládají do krabic, zásuvek a speciálních skříněk. Část domácností skladuje léky v lednici, ačkoli to není pro všechny typy přípravků vhodné.
Bohužel mnoho lidí neskladuje léky správně. Přitom správné skladování léčivých přípravků zaručuje, aby byla po dobu jejich použitelnosti zachována kvalita, účinnost a bezpečnost. Podmínky skladování mohou být různé. Informaci, jak lék uchovávat, lze nalézt v příbalové informaci a na obalu léku.
Češi současně za léky vydávají stále více peněz, jak ukazují údaje Českého statistického úřadu. Jen v roce 2018, ze kdy jsou poslední dostupná data, zaplatily domácnosti za zdravotní péči 58 miliard korun. Polovina výdajů přitom padne na léky. Za doplatky na léky na recept zaplatili lidé v roce 2018 přes dvanáct miliard a za volně prodejné léky skoro 16 miliard korun. Každý obyvatel tak v průměru za léky zaplatil 2 611 korun. Češi mění své zvyky. Nákupní centra jsou tak ve velkých problémech.
