Plošné přidávání na platech a důchodech má již první negativní dopady

Podle ekonoma Lukáš Kovandy je na vině pomalejší ekonomický růst, než s jakým vláda počítala, a loňské rozsáhlé plošné přidávání na platech a důchodech.

Do hospodaření státního rozpočtu výrazně promlouvají prostředky z fondů EU. Loni v prvním pololetí přišlo z rozpočtu EU ještě posledních více než dvacet miliard korun vztahujících se k programovému období let 2007 až 2013. Tyto peníze letos chybí. Česká republika naopak zrychluje čerpání evropských peněz, aby před koncem běžícího programového období v příštím roce stihla vyčerpat uspokojivou část sumy přidělené pro programové období let 2014 až 2020.

S rychlejším čerpáním se pojí nutnost navyšování výdajů na předfinancování, přičemž meziročně toto navýšení převyšuje 16 miliard korun, a činí tak takřka 30 procenta. Po očištění o vliv evropských peněz je letošní červencový schodek o 10,5 miliardy korun nižší než podobně očištěný výsledek za prvních sedm měsíců loňského roku.

Meziročně stát na daních a odvodech vybírá o 6,3 procenta více než loni, což odpovídá zhruba padesáti miliardám korun. Je ovšem patrný tlak citelného loňského plošného přidávání státním zaměstnancům a také tlak navyšování důchodů. Navýšení rozpočtových výdajů je za prvních osm měsíců roku meziročně více než jedenáctiprocentní, zatímco vláda za celý rok počítá s navýšením jen o zhruba osm procent. Navíc zatím za plánem zaostává inkaso DPH. Vláda počítá, že za letošek vybere na DPH o bezmála sedm procent více peněz než loni, avšak za období od ledna do srpna vybrala na této dani meziročně pouze o zhruba pět procent více. Důvodem je zčásti horší makroekonomický výkon, než s jakým vláda počítala.

V druhé polovině je roku je třeba „tradičně“ počítat se zhoršením výsledků jednotlivých měsíčních plnění rozpočtu. Výsledné saldo by se mělo pohybovat ve schodku 35 miliard korun, a tedy „se vejde“ do rozpočtovaného schodku 40 miliard, upozorňuje Kovanda.