Útoky na věřící jsou stále častější. Před nenávistí je třeba chránit židy i křesťany

Možná to bude pro někoho překvapivá informace, ale pronásledování křesťanů se podle Zdechovského netýká jen Súdánu, Pákistánu, Severní Korey nebo Libye. „Nevraživost a útoky vůči věřícím jsou bohužel už i záležitostí některých evropských států. Pravda, není to pronásledování, které se už pomalu rovná genocidě, jako ve jmenovaných zemích, ale nemůžeme před ním zavírat oči,“ poznamenal europoslanec.

Nedávno se prý v Evropském parlamentu setkal se zástupci francouzských katolíků, a z toho co řekli, mu bylo smutno. „Popisovali, jak byl jejich kostel opakovaně posprejován, kněz nejdříve slovně, následně fyzicky napadnut (nyní jej proto i z fary do kostela doprovází skupina farníků), jeho auto bylo opakovaně terčem útoků vandalů, a také zde byly odcizeny různé předměty z kostela. Smutné také je, že policie takové případy pouze registruje. Po pachatelích nepátrá s odvoláním, že nemá dost lidí na to, aby mohla takové případy řešit,“ řekl Zdechovský.

Že je situace věřících ve Francii dlouhodoběji vážná a neřešená, potvrzuje i osud místních židů, kterých se z Francie od roku 2000 z obavy o svou bezpečnost vystěhovalo na 55 tisíc. „Hned na druhém místě v nevraživosti jsou už výše uvedení katolíci, kdy není tajemstvím, že na mnohých útocích se podílejí radikální islamisté z řad migrantů. To je potřeba říkat také, protože když se budeme schovávat za politickou korektnost, celé situaci s diskriminací věřících spíše jen uškodíme, než jakkoliv pomůžeme,“ konstatoval politik.

V západní Evropě existuje mnoho aktivistů, kteří rádi bojují za lidská práva, v předmětu jejich zájmu jsou sexuální menšiny a údajná práva žen na „reprodukční zdraví“, tedy na státem podporované a plně hrazené potraty v nejextrémnějších případech ještě i chvíli po porodu. Tyto „lidskoprávní aktivisté“ pak ale podle Zdechovského diskvalifikují všechny, kteří chtějí bojovat za skutečná lidská práva jako je třeba „obyčejná“ a mnoha mezinárodními smlouvami deklarovaná svoboda vyznání. „Ta by přitom měla být společně s právy na život a bezpečnost na prvním místě práv, které bude jakýkoliv demokratický stát chránit a marně přemýšlím, kde se stala chyba, že se na to zapomíná v čím dál více zemích. A to je nutné změnit,“ dodal Zdechovský.