Zemi hrozí vyhazov z Rady Evropy

Trest smrti je neslučitelný s členstvím jakéhokoli státu v Radě Evropy. Uvedl to generální tajemník Thorbjörn Jagland v reakci na sobotní prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že možná vypíše referendum o obnovení hrdelního trestu.

„Žádný z našich členských států nemůže uplatňovat trest smrti," zdůraznil Jagland ve Štrasburku při prezentaci výroční zprávy o stavu demokracie v Evropě." Je samozřejmé, že pokud chcete tento trest znovu zavést, nemůžete být členem Rady Evropy. Jde o zásadní bod Evropské úmluvy o ochraně lidských práv," upřesnil generální tajemník RE.

Turecko je členem organizace od roku 1949. Trest smrti zrušilo v roce 2004 v rámci snah o získání členství v Evropské unii. Jagland zároveň naznačil, že je zatím předčasné hovořit o podmínkách možného vyloučení Turecka z Rady Evropy. Doporučil pozorně sledovat provádění ústavní reformy v Turecku, která zásluhou výsledků sobotního referenda povede k výraznému zvýšení pravomocí prezidenta Erdogana. Šéf RE v této souvislosti upozornil, že téměř 50 procent tureckých voličů se vyslovilo proti této ústavní reformě.

„Nová ústava říká, že Evropská úmluva o ochraně lidských práv je nadřazená turecké legislativě, a proto je trest smrti nepřijatelný. Tak proč by bylo třeba ptát se lidí na to, zda chtějí zrušit článek, který právě odsouhlasili? Nedává to žádný smysl," upozornil Jagland na možné referendum o obnovení trestu smrti v Turecku.

Podle stanov Rady Evropy může být člen této organizace, který závažným způsobem porušuje zásady Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, požádán o vystoupení z organizace. Pokud dotčený stát výzvě ze Štrasburku nevyhoví, Rada Evropy má právo ho vyloučit ze svých řad.

Příkladem pro Ankaru může být sousední Řecko, které bylo nuceno opustit Radu Evropy během období vojenské diktatury. Řecko se do jejích řad vrátilo v roce 1974.