Pracujete ve správném oboru? Které profese jsou na tom nejlépe a komu se nejhůře hledá práce
Sice se pořád říká, že řemeslo má zlaté dno, řemeslníků je vskutku málo a když něco potřebujete opravit, rekonstruovat či postavit, čeká se i tři čtvrtě roku. A šikovný řemeslník si vydělá i přes padesát tisíc měsíčně. Jenže celkový přehled ukazuje, že hlavně u absolventů se vyučeným hledá práce špatně.
„Nejvyšší míra nezaměstnanosti postihuje absolventy učebních oborů, kde se blíží padesáti procentům. U vysokoškoláků je nejvyšší míra nezaměstnanosti u uměleckých oborů, v některých krajích hledají hůře zaměstnání zemědělské a přírodovědné obory," říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. V současné době činí průměrná celková mzda nastupujících vysokoškoláků 29 700 korun, u středoškoláků to je o 16 procent méně, tedy 25 700 korun.
Nejlépe se mají IT pracovníci. „Nastupující vysokoškolák v IT vydělává v průměru 35 900 korun, průměr nabídek je 42 800 korun. V případě IT středoškoláků je průměr na 28 600 korun, v inzerátech se nabízí 39 500 korun," uvádí Novák.
Slabší to je už v bankovnictví, kde má vysokoškolák 30 500 korun, v inzerátech je průměr nabízených mezd 27 600 korun, středoškoláci vydělávají 26 600 korun. Když se podíváme na nabídky obchodních řetězců, tak takové výplaty se nabízejí i prodavačkám.
Velmi dobře se mají pojišťováci. Pokud se jim daří rozšiřovat klientelu, pojišťovny si je předbíhají ve firemních soutěžích i zajímavými požitky, jako třeba auto i s benzínem na tři čtvrtě roku, týdenní pobyt na Maledivách či do Saudské Arábie. I zde ale platí něco za něco. Musejí pracovat více než osm hodin denně, stále jsou na notebooku a mobilu. K velkým příjmům a příjemným bonusům ale nepřijdou hned za dva tři roky, tedy sotva do toho naskočí.
Podle výzkumu, který už dříve zveřejnila agentura Mannpower, mají absolventi vysokých škol představy o tom, že velmi brzo, zhruba do dvou let, po nástupu se dočkají benefitů a do šesti let manažerského postu. Očekávání většinou nad realitou.
Výhody, o kterých je řeč, dostal pojišťovák, který už to dělá dvacet let, je mu lehce přes čtyřicet a nutno dodat, že první klienty zdědil po svém otci, rovněž bývalém pojišťovákovi. Nedědí se tedy jen třeba truhlářská dílna, ale i finanční služby mohou být rodinným řemeslem.
Jak vyplývá ze statistik Profesia.cz, čím dříve se člověk chytí „v té své“ profesi, tím lépe, protože platy nerostou během kariéry pořád stejně. U středoškoláků se progrese růstu brzdí už po třicítce, a jen v oblasti řídících pozic v IT příjmy slušně rostou ještě ve 44, výjimečně 48 letech. Pak přichází útlum růstu. Stát lékařům přidává téměř nejvíce ze všech profesí. Průměrný plat letos přeskočil magickou hranici.
Zdroj: manpower.cz, faei.cz, profesia.cz.