Babiš s Hamáčkem se přetahují o voliče. Oba ale zapomněli na jednu velmi důležitou věc

Domácí 05. září 2021 | 17:34 — Ilona Cílková
Babiš s Hamáčkem se přetahují, kdo více zvýší platy ve veřejné sféře. Přitom již nynější přidávání je neudržitelné a vysoce předčí růst mezd v soukromé sféře. Premiér Andrej Babiš svůj záměr zvyšování platů ve veřejné sféře zdůvodnil vyšší inflací. Jan Hamáček jde ještě dále. Chce pro každého zaměstnance veřejné sféry navíc pevnou částku tří tisíc korun měsíčně.
Další 3 fotografie v galerii
Premiér Andrej Babiš svůj záměr zvyšování platů ve veřejné sféře zdůvodnil vyšší inflací / Depositphotos

Politici se před volbami předhánějí ve slibování platového navýšení. Premiér Andrej Babiš dnes záměr zvyšování platů ve veřejné sféře zdůvodnil vyšší inflací. Ministerstvo financí ji ve své aktuální, srpnové prognóze letos odhaduje na 3,2 procenta, příští rok pak na 3,5 procenta. Pokud by nakonec na Babišova slova došlo, a platy státních zaměstnanců se navyšovaly o 3,5 procenta, vyjde to veřejnou kasu na dalších osm miliard korun ročně.

Šéf sociální demokracie Jan Hamáček jde ještě dále. Chce pro každého zaměstnance veřejné sféry navíc pevnou částku tří tisíc korun měsíčně. Zaměstnancům veřejné sféry by se tak měsíční výdělek navýšil průměrně zhruba dvojnásobně v porovnání s Babišovým záměrem. Hamáčkovo přidávání by veřejnou kasu, tedy daňové poplatníky, přišlo přibližně na sedmnáct miliard korun ročně. Pozadu nezůstává ani ministryně Maláčová. Ta navrhuje růst minimální mzdy z 15 200 na 18 000 korun.

Takové přidávání není žádoucí, ani udržitelné, a to platí jak pro Babišovo, tak zejména Hamáčkovo přidávání. Dále se rozevřou nůžky mezi výdělky ve veřejné a soukromé sféře. Odstrašujícím příkladem je přitom už vývoj v letošním druhém čtvrtletí, upozorňují ekonomové.

Mzdy v Česku rostly po očištění o inflaci během něj rostly meziročně nejvýrazněji minimálně od roku 1997, konkrétně o 8,2 procenta. Závratný růst byl dán poníženou základnou loňského druhého čtvrtletí, kdy na ekonomiku i na mzdy nejtíživěji dolehla tehdy vrcholící pandemie. Také byl ovšem dán tím, že se letos ve druhém kvartále vyplácely mimořádné covidové odměny zdravotníkům.

Co však skutečně zaráží, je nebývalý rozdíl v růstu výdělků ve veřejné sféře a ve sféře soukromé. V prvně jmenované sféře rostly výdělky tempem 17,7 procenta. V soukromé sféře mzdy stoupaly jen ani ne polovičním tempem, o 8,8 procenta. Platy ve veřejné sféře táhly právě výdělky v sektoru zdravotní a sociální péče, kde narůst činil extrémních takřka 44 procent. K poklesu mezd došlo v jediném sektoru, a sice v peněžnictví a pojišťovnictví. Takže tento sektor má zásadní podíl na tom, že v soukromé sféře rostly výdělky výrazně pomaleji než ve sféře veřejné.

Stav, kdy výdělky ve veřejné sféře rostou dvojnásobným tempem oproti sféře soukromé, v níž dokonce někde i klesají, je zvláště v době těsně po prudkém ekonomickém propadu zcela neudržitelný. Fakticky se totiž platy ve veřejné sféře platí z daní sféry soukromé, nebo z dluhu, což jsou ovšem jen budoucí daně sféry soukromé. Pokud v něčem takovém chtějí Babiš nebo Hamáček pokračovat, měli by nejprve ozřejmit, kdy v hospodaření státu najdou pro takové navýšení odpovídající úspory. Do dluhu nelze sahat věčně. Dluh jsou jen budoucí daně. Slib stíhá slib. Hnutí ANO nezavede superhrubou mzdu ani euro. A jedna perlička nakonec

Zdroj: lukaskovanda.cz, cssd.cz.

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování je od dnešního dne jednodušší. Další důležitá změna se pro turisty chystá za měsíc

Cestování je od dnešního dne jednodušší. Další...

Nejlepší čas pro milovníky nádherné a čisté přírody...

Hledáte nejkrásnější místo na planetě? Nemusíte jezdit...

Podmínky cestování se od pondělí opět mění. Víte, co...

Žhavý tip na zářijovou dovolenou. Klid, pohoda a vynikají...

Cestovatelský semafor se mění. Návrat z oblíbených...

Zavřít reklamu