Poslanci chtějí páchat dobro. Jenže problému nerozumí a většina lidí kvůli tomu výrazně zchudne
Alexander Vondra je hlasitý kritikem plánu New Green Deal na půdě Evropského parlamentu. Podle něj jsme svědky zásadního posunu k přeregulovanému a řízenému hospodářství, který připomíná komunismus. „Aby bylo jasno, dovedu pochopit, že se snažíme na trhu stanovit cenu uhlíku, abychom emise omezili. Dokonce si umím představit, že cena uhlíku se vztáhne na veškeré ekonomické aktivity. Není fér, aby ti, kdo vytápějí plynem z centrálních výtopen, náklady platili, zatímco ti, kteří topí v lokálních kotelnách, platit nemusí. Ale hrůza je, že většina návrhů obsahuje administrativní zákazy, příkazy. Směřuje k exkluzívním řešením, a tím vylučuje soutěž, ve které by se ukázalo, jaké technologické řešení je efektivní," říká europoslanec v rozhovoru pro Reflex.
Jakou roli v tom hraje cena emisních povolenek? „Cena emisních povolenek se řízeně zvyšuje, na což naskakují spekulanti, a jede to ve spirále. Za čtyři roky cena stoupla desetinásobně a to není konec. Nebo tzv. taxonomie zelených financí, podle níž se banky a pojišťovny budou rozhodovat, co financovat a co ne, zvýhodňuje větrníky a soláry, ale už ne jaderné elektrárny, přestože ani ty uhlík neemitují, a to jen kvůli ideologické zabedněnosti zelených a hysterii Němců. Revoluce v automobilismu zase zvýhodňuje elektromobilitu proti využití vodíku nebo syntetických paliv, protože si to prosadily největší automobilky," říká europoslanec.
Jak je možné, že se předkládané argumenty proti Zelenému údělu, které jsou podložené daty i fakty, nedaří prosadit? Opravdu většina Evropského parlamentu věří bludu, že bez Zeleného údělu pro Evropu planeta shoří?
„Všichni chceme žít ve zdravém životním prostředí. Často říkám, že péče o přírodu a zodpovědnost vůči příštím generacím jsou jádrem konzervativní politiky. Green Deal obsahuje řadu dobrých nápadů, jak chránit biodiverzitu, lesy, půdu a vodní zdroje, jak omezovat průmyslové zemědělství, škodlivé pesticidy a umělá hnojiva nebo jak limitovat odpady, zejména plasty. Tohle všechno rád podpořím. Jenže právě tady Komise postupuje pomalu. Naráží na odpor miliónů farmářů, kteří jsou připraveni vzít vidle, hnůj a traktory a poslat je na Brusel. Komise se jich bojí, vlády taky. Přitom tady by opatření byla míň nákladná a pozitivní efekt by se díky „lokalizovatelnosti“ projevil rychleji. Většina europoslanců se bohužel nechala unést apokalyptickou rétorikou Grety.
„Upnula se na globální, „náboženský“ zápas s klimatickou změnou coby odpustek za naše hříchy. Intelektuálně je to nenáročné a zhysterizovaná část veřejnosti jim tleská. Poslanci nejsou vědci, ale novináři, vysloužilí politici, aktivisti, humanitární pracovníci, kteří chtějí „páchat dobro“, ale komplexnosti problému nerozumějí. Pak je tu lobby velkých firemních hráčů, která si zajistí speciální regulace a zacházení, což jim garantuje budoucí zisk. Zaplatí to koncový zákazník, ale pokud mu platby rozložíte v čase a různých daních, zvykne si a neprotestuje. Na rozdíl od těch sedláků, kteří vyrazí do ulic hned," říká v rozhovoru Vondra.
Podle něj nejde ani tak o záchranu planety, ale o přerozdělení bohatství v Evropě. Klíčem je energetika. „Vítězi budou větrné státy u moře jako Timmermansovo Nizozemsko nebo sluneční státy na jihu. Naopak na poražené mají zaděláno průmyslové, ale geograficky znevýhodněné státy uprostřed: Česko, Polsko, Německo. Vítězové pak přijdou a řeknou nám: Vykašlete se na výrobu, slunce vám nesvítí, vítr nefouká. Natáhněte si dráty, my vám elektřinu dodáme. Jenže ve špičkách bude nedostatková, velmi drahá a my budeme stát na konci fronty. Zachránit před blackouty nás může jádro. Ale musíme prosadit, aby bylo považováno za „čistý“ zdroj a investice nebyly znevýhodněné. Hodně se o to v EP snažím. Francie snad pomůže, ale s poblázněným Německem není řeč. Dalšími vítězi budou velké firmy, které se přizpůsobí, a start-upy, jež chytí nový vítr. Největší hráči, kteří si v Bruselu vylobbují exkluzívní nebo monopolní podmínky, se nemusí bát. Zisk jim garantuje systém regulací, subvencí a dotací. Těm nejchudším se to bude kompenzovat v dávkách. EU už vymýšlí fond, do něhož nasype peníze z povolenek, které doteď náležely členským státům. Už se těší, jak je bude rozdávat a členské státy donutí ke kofinancování. Ve výsledku to v cenách a na daních zaplatí střední třída," vyjádřil obavy Vondra.
Navíc je podle Vondry zřejmé, že příliš spěcháme a opatření jsou zbytečně drastická. Naše oběť přitom nebude vykoupena. Emise CO2, které my v příštích deseti dvaceti letech snížíme, hravě doplní Čína, Indie a další státy v Asii, Africe a Latinské Americe. Jen Čína každý měsíc zprovozňuje dvě nové uhelné elektrárny. Takže na klima ve světě to teď mít vliv nebude. Smutný příběh s dramatickým vyústěním pro lidi. To je změna, kterou chystá Evropská komise.
Zdroj: alexandervondra.cz.
