Neprofesionální jednání ministryně Maláčové
Samotný údaj je velmi potěšující a překonal očekávání části analytiků, kteří počítali s tím, že míra nezaměstnanosti setrvá v březnu na únorové úrovni 4,3 procenta.
Ministryně Maláčová by však mohla upustit od neprofesionální praxe zveřejňování míry nezaměstnanosti na svém twitteru. „Opakované zveřejňování takto zásadního, potenciálně kurzotvorného údaje polooficiálně, na twitterovém účtu ministryně, nesvědčí o nejvyšší možné míře profesionality resortu," upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.
Ministryně Maláčová neopomněla připomenout, že příznivý vývoj míry nezaměstnanosti je dílem společného působení programů Antivirus a aktivní politiky zaměstnanosti. Programy Antivirus, uplatňované od loňského jara, skutečně zásadně přispěly a přispívají dosud k udržení nízké míry nezaměstnanosti. Ta je podle údajů Eurostatu v Česku nyní druhá nejnižší v EU, po Polsku. Částečně je ovšem za příznivým vývojem míry nezaměstnanosti také běžný, každoroční vývoj, kdy dochází k nárůstu zaměstnanosti z důvodu konce zimní sezóny a návratu k pracovní činnosti v exteriéru, například ve stavebnictví, lesnictví, povrchové těžbě či zemědělství.
Mezinárodní měnový fond ve své zveřejněné prognóze přitom neočekává žádný výrazný nárůst míry nezaměstnanosti v ČR ani ve zbytku roku. Ta by v Česku měla letos měla průměrně vykázat nejnižší úroveň v celé Evropě, tedy nejen v EU. Měla by tedy být za celý rok níže než ve Švýcarsku, v Polsku, v Maďarsku, v Německu i než v Norsku, což jsou další evropské země s relativně velmi nízkou mírou nezaměstnanosti.
Jen poměrně slabý nárůst míry nezaměstnanosti však přispívá k tomu, že v Česku ani loni, ani letos příliš nepolevily inflační tlaky, které se z podstatné části odvíjejí od tlaků v oblasti mezd. Kvůli stále poměrně vysoké zaměstnanosti však mzdy neklesají tolik, jak by klesaly nebýt podpory státu, třeba právě ve formě programů Antivirus. Proto ani tolik neoslabují inflační tlaky a inflační očekávání.
Trh proto předpokládá, že Česká národní banka bude muset silné inflační tlaky krotit poměrně agresivním zvyšováním základní úrokové sazby. Ta by podle sázek trhu měla vzrůst ze současné úrovně 0,25 na 1,25 procenta během následujícího půldruhého roku. Představitelé ČNB však v poslední době vysílají signály, že se zpřísňováním své měnové politiky takto pospíchat nehodlají. Jak se bude situace kolem koronaviru vyvájet v létě.
