Životní úroveň Čechů roste. Evropské unii se ale více přibližují ceny, než mzdy
Životní úroveň v Česku se za posledních 15 let zvedla. Při vstupu do EU v roce 2004 odpovídala zhruba dvěma třetinám průměru původních 15 unijních států, předloni byla na více než čtyřech pětinách. Uvedlo to české zastoupení Evropské komise.
Z mezinárodního srovnání v české statistické ročence a z údajů Eurostatu ale vyplývá, že ceny v Česku se unijnímu průměru blíží mnohem víc než mzdy. I tak ČR zůstává zemí s nejnižší mírou chudoby v osmadvacítce. „Zatímco při vstupu do EU byla životní úroveň v ČR na 69 procentech průměru tehdejší unijní patnáctky, v roce 2017 se vyšplhala na 83 procent,“ uvedlo české zastoupení Evropské komise. Podle něj se vedle Česka „nejlépe daří dohánět západ“ i Maltě, Estonsku a Litvě.
Podle údajů Eurostatu průměrný mediánový hrubý hodinový výdělek v roce 2014 v osmadvacítce přesahoval 13 eur (v přepočtu asi 334 korun). V Česku byl pod pěti eury (nyní zhruba 129 korun), byl tak zhruba třetinový. Česká kupní síla pak odpovídala asi třem pětinám evropského průměru. Ve srovnání se zeměmi eurozóny pak vydělaná hrubá částka za hodinu i parita kupní síly byly ještě nižší.
Mzdy a platy se v ČR sice v posledních letech rychleji zvedají, rostou ale i v ostatních státech. Češi tak kolegy v západních zemích zatím příliš nedohánějí. Průměrný roční čistý výdělek v osmadvacítce se v roce 2015 blížil k 25 000 eur (dle aktuálního kurzu 640 000 Kč), v ČR byl pod 10 000 eury (257 000 Kč)
Ceny v Česku jsou sice nižší než evropský průměr, postupně se mu ale přibližují. Zatímco rok po vstupu do unie byly na 58 procentech průměrných cen osmadvacítky, předloni na 69 procentech. Z nových zemí dráž než v ČR bylo v Estonsku, Lotyšsku, ve Slovinsku, na Kypru a Maltě. Nejdráž je pak pro Čechy ve Skandinávii, Lucembursku, Irsku a Británii, nejlevněji naopak v Bulharsku a Rumunsku.
České ceny za potraviny odpovídaly 83 procentům evropského cenového průměru, za oblečení byly průměrné a za obuv na 93 procentech. Za alkohol se platilo 83 procent průměrných evropských cen. Za energie Češi dávali 87 procent toho, co průměrný obyvatel EU.
Češi po Skandinávcích, Francouzích a Britech utratí největší část svých výdajů za bydlení. Za střechu nad hlavou, vodu a energie dají přes čtvrtinu vydaných peněz. Podíl se od vstupu do EU zvedl. Zvýšil se i díl výdajů za potraviny, zdraví, stravovací služby, ale i alkohol a tabák. Naopak menší část z peněz se utrácí za oblečení, obuv, rekreace, vzdělávání a dopravu.
Česko zůstává v osmadvacítce zemí s nejnižší mírou příjmové chudoby. Pod její hranicí, která představuje 60 procent mediánu příjmu, bylo v roce 2017 zhruba devět procent lidí. Neměli tak v ČR měsíčně ani částku, která tehdy pro samotného dospělého činila 11 195 korun. Situace se za posledních deset let výrazně nezměnila.
