Na Vánoce letos v ČR padne neuvěřitelná suma. Třetina ale na dárky, které se nestrefí do přání

Češi letos za dárky utratí v průměru necelých 7400 korun, jak plyne z průzkumu společnosti Ferratum. Anebo 6137 korun, jak plyne pro změnu z průzkumu pro společnost Profi Credit. Průměr obou průměrů dělá nějakých 6770 korun.

Celkové vánoční výdaje Čechů, tedy kromě dárků také za stromeček, cukroví, alkohol či jídlo, se letos budou pohybovat kolem 11 tisíc korun na obyvatele. V souhrnu, za celou dospělou populaci České republiky, půjde o 96 miliard korun. Vánoce tak i letos potvrdí své postavení svátku, který je z hlediska obchodníků suverénně nejvýnosnější. Češi přitom letos utratí za celé Vánoce více než loni. Zmíněná suma 11 tisíc korun je totiž o necelou tisícovku vyšší než odpovídající suma loňská.

Ježíšek si tedy pro letošek vyhradil na dárky pod české stromečky sumu skoro 60 miliard korun. Vlastně i o něco více, protože dárky kupuje i část populace mladší 18 let, byť jde zpravidla o peníze rodičů. Takže řekněme, že jsme na rovných 60 miliardách celkových výdajů za dárky.

Ekonomové upozorňují, že Vánoce, přísně vzato, nejsou zrovna efektivní. Proslulou je v tomto směru vousatá studie „Vánoční ztráta mrtvé váhy“ z pera Joela Waldfogela, ekonoma Yaleovy univerzity, publikovaná v American Economic Review v roce 1993.

Waldfogel prokazuje, že při vánočním obdarovávání vzniká ztráta mrtvé váhy ve výši deseti procent až třetiny z ceny dárků. To proto, že darující málokdy zná tak precizně tužby a přání obdarovávaného, aby je mohl efektivně „vykrýt“. Zkrátka aby se do nich strefil. Kdyby si příjemce pozornosti mohl dárek zvolit sám, velice často by vybral lépe a dosáhl vyššího osobního užitku. To lze převést i do peněžního vyjádření.

Z hlediska kalkulace ekonomické efektivnosti je tedy nejlepší položit pod stromeček obálku s hotovostí. Tak podle Waldfogelovy analýzy činí nejčastěji, ze 43 procent, prarodiče (uvědomují si, že se stěží trefí do módních nálad vnuků a vnuček). Naopak opačným extrémem jsou přátelé a sourozenci, kteří se k pozornosti ve formě hotovosti uchýlí jen v šesti procentech případů.

Češi jakoby Waldfogela vyslyšeli. V posledních letech začínají pod vánočním stromečkem stále více dominovat obálky s penězi na úkor překvapivých a kreativních dárků, plyne z loňského průzkumu Wüstenrotu. Peníze letos daruje zhruba 50 procent Čechů.

Nicméně nehotovostní a nepeněžní dárky v souhrnu stále vítězí. Jsou staré jako lidstvo samo. Proč, když jsou tak neefektivní, pořád nad prostou hotovostí dominují? Darovat hotovost je příliš snadné. Celkový užitek z dárku totiž nemusí plynout jen čistě z užitku, jejž nám přinese sama darovaná věc, ale tvoří jej i duševní potěšení. I když třeba není úplně podle představ, nedostatek je více než kompenzován pohlazením po duši, že na nás kdosi myslel a snažil se vybrat dar, který nám udělá radost. Navíc sám obřad rozbalování dárku uvolňuje pozitivní energii a též zvyšuje psychickou potěchu.

Ale zpět k počtáři Waldfogelovi. Ekonomická teorie zná ztrátu mrtvé váhy původně v oblasti daní, kde vyjadřuje ztráty ekonomiky plynoucí ze změn v chování subjektů, na něž je daň uvalena. Waldfogel ve zmíněné studii argumentuje, že vánoční mrtvá ztráta je v USA vyšší než mrtvá ztráta související s daněmi z příjmu. Užijeme- li jeho výpočtů pro Česko, vánoční umrtvená ztráta tu dosáhne až dvacet miliard korun.