Spor o přezdívku Pitomio míří k Ústavnímu soudu

Počátkem července obdržel Okamurovu stížnost, jako soudce zpravodaj ji podle rozvrhu práce dostal na starost předseda soudu Pavel Rychetský, zjistila ČTK z justičních databází. Vydavatelství se muselo na webu omluvit za dva články časopisu Reflex z roku 2013, ale Okamura nevysoudil odškodnění, navíc justice v obecné rovině připustila možnost použít přezdívku Pitomio v rámci oprávněné kritiky.

Tomio Okamura letos neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu, ústavní stížnost tedy představuje poslední mimořádný opravný prostředek.Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uvedl, že na zkomolení jména a jeho spojení s hanlivým výrazem je nutné pohlížet podobně jako na kreslenou karikaturu, která zveličuje, přehání a ironizuje, jen místo jména pracuje s podobou.

Pokud stojí na reálném základě a nepřekračuje meze přiměřenosti, je přípustná. Politici navíc musí projevit vyšší stupeň tolerance než lidé mimo veřejný prostor.

Městský i Vrchní soud v Praze v kauze zdůrazňovaly, že expresivní a nelichotivé výrazy média nemají proti politikovi používat samoúčelně. Nicméně pokud jde o součást legitimní kritiky konkrétních postojů či výroků, možné to je. V případě Okamury justice zohlednila také jeho vlastní mediální prezentaci: vystupuje provokativně, propaguje politickou nekorektnost, rád volí silná slova, snaží se působit kontroverzně. Pitomio je podle soudů výraz expresivní nelichotivý, ale nikoliv a priori vulgární.

Sporné články vycházely v Reflexu v roce 2013. V říjnu téhož roku se podnikatel Okamura stal poslancem za Úsvit přímé demokracie. Momentálně je poslancem a předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie. Pojem Pitomio se v posledních měsících čas od času objevuje také v jiných médiích než v Reflexu, například v Euru či Lidových novinách.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pokud se například podoba člověka může stát předmětem karikatury, pak ani nelze vyloučit analogickou možnost zkarikování jména. „I v tomto případě se proto obdobně uplatní zásada, že karikatura náleží do podmnožiny hodnotících soudů, jedná se o jiný způsob kritiky, jež svým terčem činí určitý charakterový rys, tělesnou vlastnost, čin konkrétní karikované osoby, na který pomocí ironie a nadsázky upozorňuje a tímto způsobem kritizuje," rozhodl soud. Umění karikatury nespočívá podle Nejvyšší soud v přiměřenosti a nestrannosti, naopak z principu bývá ostrá.