Za elektřinu a zřejmě i plyn si opět sáhneme hlouběji do kapsy

U plynu očekává ERÚ pro příští rok stagnaci konečných cen nebo jejich mírný růst v rozmezí přibližně dvou až tří procent. Podle odhadů úřadu i dřívějších vyjádření analytiků vzrostou domácnostem náklady na energie v řádu stokorun za rok, píše ČTK.

Úřad uvedl, že regulované ceny u plynu průměrně vzrostou v příštím roce o 2,8 procenta, dopad do výsledných cen je ale díky nižšímu podílu regulované složky menší než u elektřiny. Regulovaná složka tvoří více než polovinu konečné ceny elektřiny a asi čtvrtinu konečné ceny plynu. Jsou v ní zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.

Druhou část konečných cen určují dodavatelé. Kvůli meziročnímu růstu velkoobchodních cen očekávají analytici růst i této složky, a to zejména u elektřiny. Dopad do cen už dříve připustili i někteří prodejci.

Podle odhadů ERÚ mohou například u domácnosti s malou spotřebou elektřiny, která nevyužívá elektrickou energii k vytápění a ohřevu vody a má průměrnou roční spotřebu 2200 kilowatthodin (kWh), stoupnout celkové náklady na elektřinu o zhruba 400 korun za rok v závislosti na distribučním území.

Domácnost, která využívá k vaření, ohřevu vody a topení plyn, podle odhadů ERÚ při roční spotřebě 18 900 kWh příští rok zaplatí za plyn ročně o 585 korun více než letos.

Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2018 činí nyní přes 37 eur (942 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je meziročně o třetinu více. Roste i cena plynu, která od července stoupla o více než 16 procent na téměř 19 eur (484 Kč) za MWh.