Vláda mění vedení Českých drah. Podle analytika jde o první krok k privatizaci

Dosavadní šéf Českých drah Ivan Bednárik končí. Při úterním mimořádném jednání dozorčí rady rezignoval. České dráhy dočasně povede dosavadní náměstek firmy Michal Kraus. Stálého šéfa dráhy získají ve výběrovém řízení.

Odvolání dosavadního generálního ředitele Českých drah Ivana Bednárika je zčásti politicky motivovaným krokem, jakožto přetnutí Babišovy éry, píše Lukáš Kovanda ve své tiskové zprávě. Zčásti ovšem podle něj může jít o krok motivovaný ekonomicky. "Alespoň někteří členové současné vlády se totiž netají přáním České dráhy alespoň částečně privatizovat. Nic proti by evidentně neměl ani sám premiér Petr Fiala. Mělo-li by se tak stát, a k privatizaci dojít, potřebuje kabinet v čele podniku lidi, kterým nejvíce věří. To budou vždy spíše ti, které si sám dosadí. O novém vedení také mohou být členové Fialovy vlády více přesvědčeni, že náročný úkol privatizace zvládne," řekl Kovanda.

Jak dále Kovanda sdělil, záměr privatizovat část Českých drah není ničím novým. Třeba v roce 2018 přišel s plánem privatizace nákladního dopravce ČD Cargo, části skupiny České dráhy, tehdejší ministr dopravy za hnutí ANO Dan Ťok. Ťok před čtyřmi lety argumentoval podobně jako dnes třeba ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS, který se k myšlence částečné privatizace Českých drah přihlásil už před volbami. Podle Stanjury by částečná privatizace Českých drah zvýšila efektivitu privatizované části, a pomohla jí tak obstát na konkurenčním trhu.

"Stanjura dnes, stejně jako Ťok tehdy, zjevně preferují privatizaci prostřednictvím nabídnutí akcií privatizované části Českých drah na burze. To by navíc mohlo český kapitálový trh pomoci rozhýbat, a tím pádem dát impuls akciovému investování v ČR. Což se hodí právě v této době, kdy jsou Češi kvůli nejvyšší inflaci od 90. let, ale i třeba z důvodu loňského takzvaného zrušení superhrubé mzdy, ochotni investovat ve větších objemech než kdykoli v minulosti," prohlásil Kovanda.   

Nemuselo by navíc skončit pouze u privatizace části Českých drah. "Lze si představit také privatizaci části České pošty, kterou Stanjura rovněž jako možnost zmiňuje, dále pak třeba privatizaci, opět alespoň částečnou, Letiště Praha, Budějovického Budvaru, přepravce ropy Mero nebo minoritního podílu ve výrobci radiátorů Korado. I kdyby všechny tyto privatizace proběhly, pro stát ovšem vždy představují pouze jednorázový příjem, který tedy dlouhodobě příliš nepomáhá řešit problematiku udržitelnosti tuzemských veřejných financí," komentoval situaci ekonom Lukáš Kovanda.

Navíc úplně nejlepší doba pro privatizaci podle něj už minula. Většina centrálních bank ve světě, a také Česká národní banka, bojují s inflační vlnou zvyšováním úrokových sazeb nebo alespoň ukončováním své extrémně expanzivní měnové politiky. Oboje podle Kovandy značí, že finance nutné pro co nejpřínosnější uskutečnění privatizace jsou hůře dostupné. Neradostná prognóza. Co by se stalo, kdyby padla Fialova vláda.

Zdroj: lukaskovanda.cz, kurzy.cz.