Politici se ocitli zcela mimo realitu. Připustili další špatný krok, který se nám může pořádně vymstít

Domácí 05. listopadu 2021 | 17:06 — Ilona Cílková
Vláda ANO a ČSSD dnes schválila zvýšení minimální mzdy pro příští rok o tisíc korun na 16 200. Jak vyplývá z říjnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky, minimální mzda poroste citelně rychlejším tempem, než roste mzda průměrná. A to může pro ekonomiku znamenat velký problém.
Zvýšení minimální mzdy o 1000 korun je chybou, může podvázat ekonomické oživení / Depositphotos

Ministerstvo práce a sociálních věcí Jany Maláčové navrhovalo původně přidání o 2 800 korun na 18 000 korun. Odbory to podporovaly. Poukazovaly na to, že nejnižší výdělek je v Česku pod hranicí příjmové chudoby a že vyšší minimální mzdu má Slovensko a Polsko. Zaměstnavatelé byli proti, chtěli přidat 500 korun. Podle nich se firmy vzpamatovávají z covidové krize. 

„Lidé, kteří pracují a snaží se, se mají ze své mzdy uživit. Jsem zklamaná, budeme 400 Kč pod minimální mzdou Polska," uvedla Maláčová na Twitteru. Ministryně financí Alena Schillerová už dřív uvedla, že nárůst minimální mzdy na 18 000 je nereálný. Babiš koncem září před volbami řekl, že by za kompromis považoval zvýšení o 1 300 korun.

Současné zvýšení minimální mzdy o osm procent signalizuje, že řada politiků si odmítá přiznat ekonomickou realitu. Vláda látáním výpadku koronavirové krize zatížila hlavně živnostníky, firemní sféru, banky, ale také kraje a obce. A pochopitelně – prostřednictvím citelného navýšení dluhu – všechny daňové poplatníky.

Osmiprocentní růst minimální mzdy, který dnes kabinet schválil, dále zatíží firemní sféru, neboť se od výše minimální mzdy odvozuje například i výše mezd zaručených. Ty stanovují minimální mzdu pro jednotlivé profesní skupiny. Jenže zaměstnavatelé firemní sféry už během pandemie do značné míry finančně vykrváceli a nyní musí své náklady osekávat.

Důvod, proč dosud výrazněji neosekávají personální náklady, a proč tedy nepropouští, spočívá zejména v záchranných programech vlády, jako je Antivirus, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda. A ty v důsledku zaplatí opět daňový poplatník. „Vláda na jedné straně tedy z kapsy daňového poplatníka udržuje uměle i za cenu výraznější inflace zaměstnanost a motivuje zaměstnavatele k tomu, aby ještě nepropouštěli A na straně druhé jim přidá další břímě v podobě navýšení mzdy minimální a mezd zaručených," komentuje rozhodnutí ekonom.

Situace, kdy minimální mzda roste rychleji než mzda průměrná, je částečně obhájitelná ještě tak v době prosperity, pokud panuje širší společenská shoda na tom, že minimální mzda je příliš nízká. Ovšem v ekonomicky náročném čase zcela ztrácí své opodstatnění a její obhajoba je čirým populistickým nátlakem, motivovaným nyní i blížícími se volbami, který postrádá špetku ekonomické racionality a je bezohledný k jiným socioekonomickým skupinám v čele se zaměstnávajícími podnikateli a obecně zaměstnavateli. A rovněž je bezohledný k obcím a krajům, které růst minimální mzdy a mezd zaručených rovněž poškozuje, neboť pochopitelně zvyšuje mzdovou úroveň i ve sféře veřejné, například v oblasti veřejných služeb, jež města a obce hradí ze svých rozpočtů. Česká národní banka šokuje Česko i svět. Odhodlala se k nečekanému kroku.

Zdroj: vlada.cz.

Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Čínská sonda objevila vodu na Měsíci. Navíc přímo na místě přistání

Švédský sypaný tvarohový koláč. Tento dokonale vláčný...

Skvělý trik Zdeňka Pohlreicha, jak udělat palačinky...

Recept na krupicovou kaši podle Přemka Forejta, po které se...

Neodkládejte přípravu vaší zahrady na jaro. Správná...

Interiér ve venkovském duchu vypadá dobře, je nadčasový a...

Jak snadno navrátit chuť i křupavost gumovým rohlíkům

Zavřít reklamu