Řízení pandemie je zastaralé. Měla by přijít změna, žádají experti

Za středu v Německo hlásí 28 037 lidí nakažených koronavirem. Sedmidenní incidence dosáhla v úterý 113 nově nakažených na 100 tisíc obyvatel. Během posledních čtrnácti dnů se hodnota tohoto ukazatele téměř zdvojnásobila. Zvyšuje se také počet hospitalizovaných, který během čtyř dnů vzrostl o 13 procent.

Počet nově potvrzených případů nákazy koronavirem dosáhl v Německu za poslední týden téměř 94 tisíc. To je bezmála dvojnásobek než na začátku října. Vyplývá to z údajů německého Institutu Roberta Kocha. Podobný nárůst zaznamenala také sedmidenní incidence. Ukazatel, podle kterého spolková vláda na jaře letošního roku nastavovala protiepidemická opatření.

Jenže trojice vědců z essenského Leibniz-Institu für Wirtschaftsforschung přišla s tvrzením, že sedmidenní incidence, jak je aktuálně vykazována, je zastaralá. Boris Augurzky, Martin Fischer a Christoph Schmidt to uvedli ve své analýze publikované na webových stránkách institutu. „Sedmidenní incidence se stává stále více nedostatečným ukazatelem pro rozhodování o použití nástrojů pro řízení pandemie koronaviru,“ píší vědci v dokumentu. Podle nich totiž situaci zásadně změnilo očkování, a to zejména rizikových osob a starší populace. Stejně tak poměrně větší zastoupení mladších generací mezi nakaženými. „To vše výrazně změnilo význam sedmidenní incidence z hlediska zatížení zdravotnického systému,“ stojí dále v analýze.

Vědci ale rovněž kritizují návrh Spolkového ministerstva zdravotnictví, podle kterého bude sedmidenní incidence nově potvrzených nákaz koronavirem nahrazena ukazatelem sedmidenní hospitalizační incidence. Podle nich totiž i tento ukazatel reaguje se zpožděním a jeho vývoj závisí pouze na nějakém vývoji v minulosti. „Tento ukazatel nemůže fungovat jako nástroj systému včasného varování, stejně jako obsazenost lůžek intenzivní péče. Pouze reaguje na to, když je pacient přijat k nemocničnímu ošetření,“ píší autoři zmiňované studie.

Augurzky a spol. proto navrhují ukazatel, který nazývají „rizikově přizpůsobená incidence“. Fakticky by to znamenalo rozlišování incidence podle věkových skupin, u kterých by se zohledňovala pravděpodobnost, že daný člověk skoční s covidem v nemocnici. Podle vědců by takto modifikovaný ukazatel dokázal dopředu odhadnout, jak by se mohlo vyvíjet zatížení zdravotnického systému, a podle toho by se dala přijímat včasnější a přesnější protiepidemická opatření. Nebo by naopak mohla být rozvolňována.

Podle autorů analýzy je navíc mimořádně důležité, aby stát pro řízení pandemie využíval ukazatele, které jsou srozumitelné a dobře komunikovatelné s veřejností. V opačném případě totiž hrozí, že jim lidé neporozumí, a tím pádem ani nebudou tolik důvěřovat opatřením, která jsou na základě takových ukazatelů přijímána. Kromě toho podle vědců hrozí riziko, že když se budou pro řízení pandemie používat nepřehledné a nesrozumitelné ukazatele, začnou se opatření ve větším měřítku přijímat na základě politických nebo jiných zájmů. „Je důležité najít rovnováhu mezi komplexností na jedné straně a ovladatelností a sdělitelností na straně druhé," zdůrazňují vědci. Blížíme se k povinnému očkování, jsou přesvědčeni experti. Ministr Vojtěch řekl, kdo o něm rozhodne.

Zdroj: rki.de, rwi.essen.de, zdravotnickýdenik.cz.