Nad Českem se stahují mračna. Nová vláda bude čelit vážným problémům i nečekaně silné opozici

Domácí 15. října 2021 | 09:29 — Ilona Cílková
Nad Českem se strhává „dokonalá bouře“ ekonomických trablů. Budoucí vláda to nebude mít vůbec jednoduché. Alespoň z hlediska aktuálního ekonomického dění a jeho perspektivy.
Fialova vláda to nebude mít vůbec jednoduché / Foto: ODS

Dobře už bylo. Rodící se vláda pravděpodobného premiéra Petra Fialy nastupuje do drahoty, plynové a energetické krize, čipového hladomoru, mezinárodní výrobní i přepravní krize, krize autoprůmyslu, nutnosti plnit zadání Green Dealu EU či nutnosti radikálně osekávat veřejný dluh o stovky miliard. Poslední jmenované znamená snižování růstu starobních důchodů, škrty v sociální oblasti či ve zdravotnictví a mnohé další nepříjemné. Před volbami koalicí Spolu slibované rozsáhlé propouštění ve státní sféře, případně i privatizace velkých zaměstnavatelů České pošty nebo Českých drah, která povede k propouštění taktéž.

Předpokládaná vládní „koalice koalic“ bude navíc složená z pěti uskupení, která naplněním programu „Antibabiš“, tedy odstavením končícího premiéra od vládnutí, do značné míry ztrácí tmelící pojivo. Pravděpodobně se tak zřetelněji než doposud projeví názorové až světonázorové rozpory této nebývalé široké „fronty“ stran. To bude zároveň polarizovat jejich voliče.

Naproti tomu opozice bude nezvykle ujednocená. Prim z opozičních lavic bude hrát rovněž nezvykle silný poslanecký klub hnutí ANO, více dvojnásobně početnější než kterýkoli jiný stranický klub v nastupující Sněmovně. „Muziku plnou kritiky Fialovy garnitury budou ze záložní linie tvrdit Okamurovi poslanci. Již brzy se tak zřejmě dočkáme proměny Babišovy drahoty ve Fialovu drahotu. Jednolitá opozice totiž patrně dá ráda začínající vládě ochutnat její vlastní medicínu," glosuje dění v nové Sněmovně ekonom Lukáš Kovanda. 

Koalice Spolu i PirSTAN před volbami umně využily nejvýraznější inflace za posledních třináct let a marketingově úderně ji „přišily“ Babišovi. Za zdražení mléka nebo stavebních OSB desek najednou mohl premiér. Ač v tom není špetka ekonomické logiky, pro předvolební agitku to posloužilo výtečně. „Koalice koalic“ dokázala inflaci proměnit ve své „lithium“, připomíná kauzu Kovanda.

Aby toho nebylo málo, úrok na desetiletém dluhu vlády ČR tento týden v úterý překonal úroveň 2,3 procenta. Stalo se tak poprvé od 28. ledna 2014, vyplývá z dat agentury Bloomberg. To znamená, že úrok vystoupal nejvýše za celou dobu, kdy je Andrej Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem. Od konce ledna 2014 úrok totiž nebyl nikdy tak vysoký jako právě tento týden. Babiš do funkce ministra financí nastoupil 29. ledna 2014.

Z hlediska vývoje úročení českého dluhu tedy Babišova vláda odchází v pravý čas. A Fiala se k nástupu chystá v dosti nepříznivou dobu. Nová vláda totiž bude čelit citelně vyššímu úroku na svém dluhu, než s jakým musela počítat vláda Babišova nebo předtím ještě vláda Sobotkova. Vyšší náklady na obsluhu dluhu znamenají, že reformy, které má vítězná koalice Spolu ve volebním programu, budou ještě bolestivější. Koalice Spolu slibuje snížit schodek státního rozpočtu na 1,5 procenta HDP do roku 2025. Čím více ale bude muset platit na úrocích, tím více bude muset osekávat výdaje na starobní důchody, sociální dávky, zdravotnictví, školství, infrastrukturu a podobně, aby slibovaného schodku dosáhla. Tím více také bude muset zvyšovat daně, případně tím více státních zaměstnanců bude muset propustit. Vzniklý růst míry nezaměstnanosti by ale měl alespoň zmírnit inflační tlaky.

Situaci navíc nyní komplikuje právě rapidní růst inflace. Její dramatický vzestup na maxima od roku 2008 a související růst inflačních očekávání je klíčovým zdrojem znatelného nárůstu úroku na dluhu vlády ČR v posledních týdnech. Česká národní banka přitom se zvyšováním své základní sazby, kterým inflaci zamýšlí krotit, není zdaleka u konce, což znamená, že lze čekat další silný tlak na růst úroku na českém vládním dluhu a jeho razantní prodražení.

Trh tento týden koketoval s předpokladem, že během následujících dvanácti měsíců zvýší ČNB svoji základní úrokovou sazbu až na rovná tři procenta. Tak vysoko byl základní úrok v ČR naposledy v roce 2008, před recesí vyvolanou tehdejší světovou finanční krizí. Jestliže by základní úrok ČNB vydržel delší době v pásmu od 2,5 do tří procent, průměrná sazba hypoték vystoupá z nynější úrovně kolem 2,5 procenta na více než čtyři procenta. To by takřka jistě značilo výrazný nárůst podílu domácností, které si nemohou dovolit svoji hypotéku splácet, neboť už nyní tak činí „na krev“. Nárůst podílu nesplácených půjček, stejně jako opětovný vzestup počtu exekucí by jen vystupňoval nespokojenost lidí v ČR s ekonomickou situací i vlastními financemi.

„Snadno se při tom všem neblahém, co nás ekonomicky podle všeho čeká, může mobilizovat takřka milion voličů, jejichž hlas u voleb propadl a je zaděláno na předčasné volby. Nastupující vláda tedy bude muset nesmírně delikátně vyvažovat plnění svých slibů, které je z velké části objektivně nutné, a sociální dopad těchto kroků, zejména na ty nejzranitelnější. Nebude to vůbec snadné. Vládnout teď bude za trest," uzavírá Kovanda. Nová vláda proti sobě může poštvat miliony důchodců i frustrovaných, jejichž hlas u voleb propadl. Blíží se Fialova drahota.

Zdroj: lukaskovanda.cz.

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Důrazné varování pro cestovatele. Těmto zemím se vyhněte

Důrazné varování pro cestovatele. Těmto zemím se vyhněte

Nejlepší města pro junketovou turistiku v Evropě

Nejistá budoucnost pro cestovatele. Chystá se výrazné...

Lyžaři musí změnit plány. Rakousko přestalo čekat na...

Pouliční výstavy, světelné inspirace a nádech svobody. Jak...

Evropa přitvrzuje. Od pondělí se připravte na velké...

Zavřít reklamu