Sílí hlasy proti ukončení jaderných elektráren v Německu. Jádro by odpojil jen blázen, říkají experti

V Německu ubývá odpůrců jaderné energetiky. Lidé mění názor kvůli hrozbě nedostatku elektřiny a přísnějším cílům klimatické politiky. Ceny elektřiny a emisních povolenek na energetické burze rostou, náklady na pohonné hmoty a topné oleje se stávají sociálním problémem. Německý deník Welt se proto ptá, jestli je v této situaci moudré odstavit energetické zdroje, jejichž roční produkce je vyšší než výroba všech solárních elektráren a větrných turbín postavených za posledních deset let. Deník připomíná slova ekologického aktivisty George Monbiota, že odpojovat uprostřed klimatické krize dostupné jaderné kapacity je sofistikovaná forma bláznovství.

Komentátor Michael Pilz také připomíná informaci německého statistického úřadu z minulého týdne, že v letošním prvním pololetí bylo opět vyrobeno víc elektřiny z uhlí než obnovitelných zdrojů. Pilz rovněž dodává, že alternativní energie nebudou při stále utopičtějších klimatických cílech schopny uspokojit poptávku po elektřině.

Hlasy, které volají po prodloužení provozu jaderných elektráren, tak stále sílí. Došlo i na návrhy, aby se odstavování jaderných elektráren, které dosud bylo pilířem německé energetické politiky, zpomalilo, a naopak aby se urychlil odchod od uhlí. V praxi by to znamenalo, že německé jaderné elektrárny, z nichž poslední podle současných plánů skončí výrobu v roce 2022, by běžely o deset let déle, a naopak uhelné by dosloužily místo v roce 2038 o deset let dříve.

Dlouholetý eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger tvrdí, že svět potřebuje tolik energie, že si nemůže dovolit kategoricky se zříct jednoho ze zdrojů, tedy ani jaderné energetiky. Současně zdůrazňuje, že Němci za téměř sedm let prosazování odchodu od jádra v podstatě nenašli žádného následovatele. Jeho stranický kolega Armin Laschet zase obviňuje ekologická hnutí, že promrhala několik desetiletí, když bojovala proti jaderné energetice, místo aby se zaměřila na snižování emisí CO2. Z klimatického hlediska se podle Lascheta napřed musí zastavit spalování uhlí a teprve potom se může řešit jaderná energetika.

Obrat energetické politiky Německa o 180 ° ale zřejmě nenastane. Podle Wolfganga Unterhubera, hlavního komentátora respektovaného deníku Kurier, jsou cíle německé energetické revoluce reálné, pokud při její realizaci nebude chybět zdravý rozum. Většině německých politiků ale chybí odvaha kazit rozumnou argumentací energetickou párty rozjetou na zelené vlně. Dalším nezanedbatelným faktorem je strach z jaderné energetiky, který byl u německé veřejnosti dlouhá léta pěstován, často i prostřednictvím zkreslených, nebo nepravdivých informací.

Německé jaderné elektrárny mají být všechny do jedné odstaveny nejpozději do konce příštího roku. Osm jaderných elektráren bylo v Německu odstaveno hned v roce 2011. Posledních šest se má zastavit ve dvou vlnách do konce příštího roku. Elektrárny Grohnde, Brokdorf a Gundremmingen C na konci letoška, Isar 2, Neckarwestheim 2 a Emsland do konce roku 2022. Před havárií ve Fukušimě pokrývala jaderná elektřina 22 procent německé spotřeby elektřiny, v současnosti je to asi 11 procent. Následky rozhodnutí EU dopadne na občany tvrdě již tuto zimu. A tím to bohužel neskončí.

Zdroj: welt.de, oenergetice.cz, hybrid.cz.