Inflace vyrazila dech i expertům. Hrozí bouře proti klimatickým cílům EU, varují ekonomové
V České národní bance zřejmě po včerejším zveřejnění srpnové inflace nastal malý poplach. Opravdu se nestává často, aby skutečná inflace překonala tu, kterou ČNB prognózuje, o celý jeden procentní bod. Ale to se právě stalo. ČNB ve své aktuální prognóze předpokládala, že za srpen vykáže meziroční růst spotřebitelských cen hodnotu 3,1 procenta, ve skutečnosti to však byla 4,1 procenta. V určitém poplachu však není jen ČNB, ale celý trh. Ani nikdo z tržních hráčů, českých či mezinárodních, jako jsou banky, fondy a jiné finanční instituce, nečekal tak razantní inflaci.
Je to ale ještě závažnější. Pokud totiž obecná inflace nepříjemně zaskočila centrální banku natolik, že je na místě mluvit o malém poplachu, pak hodnota jádrové inflace spouští alarm se vším všudy. Její výše totiž vskutku alarmující. Za srpen činí 4,8 procenta. Je tak nejvyšší od 90. let Přitom obecná inflace – ta s aktuální hodnotou 4,1 procenta – je nejvyšší jen za posledních třináct let.
Jenže při provádění měnové politiky, kterou má u nás v gesci ČNB, je to předně právě jádrová inflace, na kterou se klade zřetel. Je totiž na rozdíl od obecné inflace očištěna o tradičně kolísavější položky typu cen potravin nebo cen energií. Jinými slovy, je ta právě inflace jádrová, tedy inflace stabilnějších položek spotřebního koše, která nyní vykazuje nejvyšší hodnotu od 90. let. A tím právě je celá věc závažnější, neboť to znamená, že se takto vysoká inflace může také stabilněji udržet. Právě proto, že její výpočet staví na stabilnějších, méně kolísavých položkách.
„Pokud se ovšem bude vysoká jádrová inflace až kolem pěti procent držet delší dobu, propíše se do očekávání lidí a firem v Česku a také se promítne do mzdových vyjednávání. Už nepůjde tak snadno říkat, že jde o přechodný dopad pandemie. Jakmile se ovšem citelně navýší inflační očekávání lidí a firem a jakmile se poměrně stabilně citelné tempo růstu spotřebitelských cen propíše také do mzdových vyjednávání, čelí ČNB velké potíži. Ta spočívá v tom, že akutně hrozí, že se jí nebude dařit držet inflační očekávání, a tedy nakonec inflaci samotnou, takzvaně ukotvenou. Tedy že inflace "ulítne" od svého inflačního cíle, stanoveného na úroveň dvou procent, a ČNB tím přestane plnit svůj zákonný mandát," varuje ekonom Lukáš Kovanda.
Inflace v Česku letos podle ekonomů ještě zrychlí, až k úrovni pěti procent, a stejně tak nabere dále na tempu i jinde v EU. K jejímu roztočení přispěje kromě jiného další růst cen zemního plynu, který souvisí se snahou o zelenější Evropu. Stačí se podívat třeba do sousedního Německa, které jde v čele snahy o zazelenání Evropy a dosažení vytyčeného cíle uhlíkové neutrality do roku 2050. V Německu inflace není o nic slabší než v ČR, dosahuje tam dokonce takřka třicetiletých maxim. Třeba elektřina je teď v Německu nejdražší v dějinách.
Nicméně očekávání lidí a firem, že zelenání Evropy bude pro celou evropskou ekonomiku znamenat velké náklady, nejen energetické, ale i geopolitické, v nich může upevnit dojem, že výrazná inflace bude opravdu trvalejšího rázu. Pak by skutečně nastala nová etapa vyššího cenového růstu, která v době mizivě úročených úspor může přinést sociální bouře, a nakonec i smést ambiciózní zelené projekty EU, upozorňuje Kovanda. Česko zažívá inflační šok. Čeká nás horký podzim, varují ekonomové.
Zdroj: lukaskovanda.cz
