Nechci šířit paniku, ale vidím problém u delty mutace, varuje biochemik
Na základě kombinovaných dat z celogenomové sekvenace a diskriminačního PCR vyplývá, že varianta delta dominuje na celém území ČR, a to z 80 – 90 %. Roste ale i počet případů zmutované varianty delta+. Laboratoře ji za srpen odhalily ve víc než 20 procentech vzorků. „Je to dost. V každém případě to znamená, že to velmi rychle narůstá a varianta delta+ bude pravděpodobně infekčnější než samotná delta. Co to znamená pro zdravotní situaci, bohužel v tuto chvíli nevíme," uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas biochemik Jan Konvalinka.
Zatím podle něj nejsou žádná data, která by naznačovala, že by varianta delta+ způsobovala horší průběh nemoci. „Takže žádnou paniku bych rozhodně nešířil. Ale musíme dávat pozor, stále sledovat, jaké nové varianty se nám objevují," upozornil prorektor Univerzity Karlovy.
Přestože se proti koronaviru ve světě očkuje už měsíce, v některých zemích epidemie znovu sílí. To komentoval i ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer, podle kterého se účinnost RNA vakcín při deltě a deltě+ zredukovala z 90 na 60 procent.
„Musíme si uvědomit, čemu říkáme účinnost. Grubhoffer měl určitě na mysli účinnost zabránění šíření infekce. Tam to opravdu vypadá, že ochrana před tím, abychom byli infikovaní, je opravdu 60, možná jen 50 procent. Zatím ale neumíme úplně odlišit, co z toho má na svědomí varianta delta a co z toho je skutečnost, že možná po několika měsících klesá ochrana po očkování," reagoval na Grubhofferova slova Konvalinka.
Biochemik rovněž zdůraznil, že se díky očkování ochrana před těžkým průběhem nemoci stále udržuje mezi 80 a 90 procenty. Což je velmi dobrá zpráva. „Ukazuje se, že vakcína funguje velmi dobře. Bez ní by čísla byla úplně jinde, zejména po nástupu delty," uvedl. Rizikem jsou ale tisíce neočkovaných Čechů nad šedesát let. „Na jejich naočkování máme posledních pár týdnů," apeluje na neočkované seniory Konvalinka.
Vědecké týmy celého světa se snaží najít vakcínu, která by spolehlivě zabránila infekci. Zatím se to nedaří. Podle čísel evropských zemí je na světě ve vývoji asi 60 typů vakcín na covid-19. Podle Konvalinky dává práce na nové vakcíně smysl. „Vždycky je dobré mít kombinaci různých přístupů," myslí si Konvalinka. „I proto, že pořád nemáme dobrou vakcínu, která by spolehlivě bránila infekci. A na tom se velmi intenzivně pracuje. Třeba vakcína, která by se podávala ve formě nosních kapek, nebo taková, která by se polykala a umožňovala vznik slizniční imunity, taková by byla samozřejmě skvělá. Kdybychom měli něco takového, tak se s epidemií vypořádáme jednou provždy," uzavírá Konvalinky. Překvapivá slova imunologa o současné situaci. A jedno vysvětlení na závěr.
Zdroj: szu.cz, irozhlas.cz.
