Roztočená inflace zamává s cenami nemovitostí, varuje expert
Podnikoví manažeři si teď často stěžují, že se v médiích málo píše o prudkém zdražování, jemuž čelíme. Odpověď je nasnadě. Dokud se růst cen materiálů, od dřeva přes plasty po ocel, kromě výrobních cen nepromítne také do cen spotřebitelských, řadového občana tak moc zajímat nebude.
Navíc si sami manažeři zdražováním nenechávají kazit náladu. Což uklidňuje i média. Letos v červnu manažeři zhodnotili meziměsíční změnu výrobních podmínek v tuzemském průmyslu jako zlepšení, a to dokonce nejvýraznější za uplynulých alespoň dvacet let.
„Růst výrobních cen se do vzestupu těch spotřebitelských promítne zejména tehdy, bude-li trvalejšího rázu. Pak už bude pro výrobce neudržitelné ponížením marže zadržovat plný přenos zdražení do konečných cen," rozebírá ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Většinový expertní názor nadále předpokládá právě to, že prudký nárůst cen vstupů je jen přechodnou ozvěnou pandemie. Nečekaně brzké a výrazné uvolnění čínské měnové politiky z minulého týdne je dosud nejzávažnějším varováním, že post-pandemické zotavení zdaleka nemusí být tak hladké, jak se letos na jaře široce věřilo. A to bez ohledu na delta variantu covidu. Zásadnější neduhy čínské ekonomiky a její pomalejší než předpokládané zotavení z covidu by neblaze poznamenaly celý svět, způsobily dezinflační tendence a pokles ceny surovin i materiálů.
Pravděpodobnost trvalejší výrazné spotřebitelské inflace, v Česku v pásmu tří až pěti procent, je tedy jen zhruba pětinová, a spíše se snižuje, i s ohledem na nejnovější vývoj v Číně. Vyloučit ji však rozhodně nelze. Pandemické inflační echo by ale musely podpořit další proinflační faktory, aby se z výraznější inflace stala záležitost středně- a dlouhodobá.
Podle Kovandy střednědobě nelze vyloučit, že se zdražení cen vstupů přenese nejen do spotřebitelských cen, ale také začne formovat inflační očekávání a skrze jejich vzestup pak ovlivňovat například mzdová vyjednávání. Ale ani to by ještě k trvaleji navýšené inflaci nestačilo. Musely by se přidat také dlouhodobé faktory. Těch ovšem oproti uplynulým letům přibývá.
„Mnozí Češi nyní investují do pořízení nemovitosti právě v obavě z výraznější a trvalejší inflace. Jenže pokud by se vskutku taková inflace roztočila, může to momentálně přehřátý nemovitostní trh ochladit jako máloco jiného," míní Kovanda. Centrální banky by vůči výraznější inflaci musely zakročit důraznějším zvýšením úrokových sazeb, aby ji zkrotily. Trvaleji navýšené úroky znamenají trvalejší zdražení hypoték. Odliv podstatné části hypotečního financování by zásadně zpomalil růst cen realit. Navíc v době vyšších úroků budou pro banky, fondy a další velké hráče ve finančnictví v porovnání s dneškem relativně atraktivnější jiné investice než ty do nemovitostí. Třeba do vládních dluhopisů. Výrazný přesun globálního kapitálu z nemovitostí do dluhopisů pochopitelně také vyvolá tlak na pomalejší růst, ba v krajním případě i zlevnění nemovitostí. Sněmovna rozhodne o navýšení důchodů. Jedna skupina důchodců bude mít zřejmě smůlu.
Zdroj: fxstreet.cz
