Očkování dětí proti koronaviru. Téma, které rozděluje rodiče i experty
Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Jany Schillerové by se mohlo začít očkovat během letních prázdnin. „Až otevřeme všechny věkové skupiny, tak přejdeme i k dětem. Může to být v řádu měsíce, plus mínus. V současnosti o tom ministerstvo zdravotnictví jedná," uvedla Schillerová.
Očkování dětí se bude od vakcinace dospělých přece jen trochu lišit. Pro nejmenší budou určena jen očkovací centra v blízkosti dětského oddělení, aby pomohlo v případě jakýchkoli komplikací. Dávky se budou aplikovat také dvě, ale budou to mít na starosti pediatři. Ti by si po červnovém rozjezdu měli od podzimu malé pacienty převzít zcela pod svou péči a očkovat je převážně ve svých ordinacích.
Někteří odborníci považují naočkování dětí a mladistvých za zásadní krok k dosažení kolektivní imunity, a tím k poražení pandemie. Přestože děti a mladiství obvykle mívají mírný či bezpříznakový průběh covidu-19, ani jim se v některých případech vážné potíže nevyhýbají. Řadí se mezi ně i vzácný syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi spojené s covidem-19, který vede k zánětu cév a může vyústit v multiorgánové selhání. Hlavním argumentem pro očkování dětí je podle Jana Pačese z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd zejména schopnost viru mutovat v prostředí, které mu sami vymezujeme. Pokud děti zůstanou jedinou skupinou, ve které najde prostor pro šíření, bude mezi nimi i mutovat a znamenat potenciální riziko.
Imunolog Jiří Šinkora představuje odlišný názorový proud, který tvrdí, že očkování dětí je zbytečné a neetické. Podle něj by stát měl pozornost soustředit na skupiny, které jsou v ohrožení. Pokud ty naočkujeme, není třeba očkovat děti. Své názory imunolog pravidelně zveřejňuje na sociálních sítích. „Máme tady pořád jeden milion lidí, kteří jsou v rizikové skupině a nejsou naočkovaní. Až tyto lidi doočkujeme, tak bude po všem. Mechanismus je jasný. Tento virus zabíjí ty, kteří ho nepotkali v mládí. Kdyby ten virus staří potkali v době, když byli mladí, tak by o něm dnes nevěděli. Stejně jako naše děti o něm vědět nebudou. Opravdová epidemie přišla v podobě tzv. španělské chřipky, ta zabíjela opravdu bez výběru, tedy mladé lidi, lidi v reprodukčním věku, to byla katastrofa. Měli jsme tu epidemii moru, pravých neštovic, toto je proti tomu legrace," míní epidemiolog.
Neznamená to, že by současné vakcíny považoval za nebezpečné. Tam problém nevidí. Kdo se po dovršení plnoletosti chce nechat očkovat, ať se očkovat nechá. Od 18 let je očkování každého věc. „Je to jako s chřipkou, kdo se chce jít očkovat, tak jde. Chodí hlavně senioři, mladí lidé většinou věří ve svou imunitu. Mělo by to být ale individuální rozhodnutí, rozhodně nezavádět pravidla typu, že kdo se nenaočkuje, tak je méněcenný," netají se svým názorem Šinkora.
„Podle mého názoru je očkování dětí absolutně za hranicí etiky. Může být námitka, že očkováním dětí zabráníme šíření viru v jejich populaci a budeme chránit jinou skupinu. Ale koho tedy budeme chránit, když bude stará populace očkovaná? Budeme očkováním dětí chránit očkované seniory? To přeci nedává žádný smysl. Jediná ohrožená populace jsou senioři nad 65 let a potom několik málo mladších jedinců, kteří mají nějaký imunodeficit, nebo mají tu smůlu, že se s virem nevypořádají, protože ne každý se vypořádá se vším," míní Šinkora. Virus už nikdy nezmizí. Imunolog řekl, čeho bychom se měli na podzim skutečně obávát.
