Česko nemá pod kontrolou nejdůležitější pilíř v boji proti pandemii
Některé nové mutace viru SARS-CoV-2 jsou nakažlivější, proto je jednou z nejdůležitějších věcí v boji proti pandemii je sekvenovat genom viru kvůli identifikaci jeho nakažlivějších variant. A právě v sekvenování nepatří Česko mezi unijní premianty. První varovný signál, že se Česko nedostatečně věnuje mapováním genetických změn nového koronaviru, přišel v zimě. Když se koncem minulého roku začala Českem šířit tzv. britská varianta, vláda o tom neměla tušení, a dokonce před Vánoci rozvolnila opatření. Variantu se podchytit nepodařilo, během několika týdnů převládla nad ostatními a přispěla k enormní epidemické vlně.
A situace se příliš nezlepšuje ani v současné době. Až do těchto dnů není zcela vyjasněno například financování sekvenace. „Připadá mi zoufalé, jak stále dokola děláme stejné chyby. Šetříme tam, kde bychom neměli. A ztrácíme drahocenný čas. Tady jde nejen o zdraví, ale doslova o národní bezpečnost. Pokud nebudeme kontrolovat výskyt mutací koronaviru v Česku, stane se z nás nebezpečný, nedůvěryhodný soused, se všemi důsledky pro cestování a zahraniční obchod," uvedl pro Seznam Zprávy biochemik Jan Konvalinka.
Na to, že Česko zatím výskyt nových mutací sleduje nedostatečně, upozornil Erik Alm, který je v Evropském středisku pro prevenci a kontrolu nemocí zodpovědný právě za sekvenování genomu viru SARS-CoV-2. Toto středisko ve svých instrukcích doporučuje každé zemi sekvenovat aspoň 500 vzorků týdně. Čím víc, tím víc informací o koronaviru budou vědci a lékaři mít, což se rozhodně vyplatí.
„Čím více té nemoci rozumíte, tím lépe. Například nové mRNA vakcíny bychom bez rychlé sekvenace genomu koronaviru takto rychle neměli. Když víme, jak ten virus vypadá, víme, proti čemu cílit protilátky. Jak vidíme, bude třeba různých druhů vakcín proti různým variantám koronaviru, v závislosti na tom, jak se teď s virem budeme honit v evolučním prostoru. On si zvyká na nás, náš imunitní systém na něj a vůči sobě navzájem kličkujeme. To teď díky sekvenaci sledujeme v přímém přenosu. Před deseti lety by to bylo nemožné," souhlasí i molekulární genetik Jan Pačes.
Vyloučit ale v tomto procesu nelze ani možnost, že koronavirus postupně zmutuje do podoby, která bude méně nebezpečná, protože smyslem viru je se množit, a ne zabít organismus. „To je jedna ze zajímavých evolučních teorií. Známe takové případy. Ale někdy se to nestane vůbec. Vzteklina je stále stejně smrtící, jako byla na začátku. Někdy se to dokonce chvíli děje opačným směrem. Nechvalně proslulá Španělská chřipka na začátku nebyla tak nebezpečná a časem se zhoršila, ale postupně se v průběhu sta let její účinek zmírnil," uvedl Pačes pro Český rozhlas.
„Podle jedné hypotézy se to stalo proto, že když měl někdo v roce 1918 středně těžký průběh, tak byl doma v izolaci a nikoho nenakazil. Ale nejlépe se tehdy mohla šířit právě těžká varianta, protože ten člověk skončil v polní nemocnici, kde byl v kontaktu s mnoha lidmi a pacienti se navíc přesouvali mezi nemocnicemi. V jistou chvíli se tak nejvíc šířil virus způsobující horší průběh, ale to proto, že tak se my chováme. V té dlouhodobé perspektivě obecně se předpokládá, že když budete mít těžší průběh, tak můžete hůře nakazit ostatní, a tím pádem se vaše varianta nebude tak dobře šířit prostorem. Ale jak vidíme, teď to třeba není tak úplně pravda," uzavírá Pačes. Svět se může ocitnout na začátku nové a ještě horší pandemie, varují vědci.
