Konec pandemie v nedohlednu. Vědci vysílají znepokojivé zprávy
Je jasné, že konec pandemie souvisí s očkováním. Jenomže to neprobíhá všude stejně rychle. Agentura Bloomberg se pokusila vypočítat, kdy by mohl přijít návrat do normálu v jednotlivých zemích, přičemž použila obecný názor, že k návratu může dojít poté, co bude mít protilátky 70 až 85 procent populace.
Za hranici vzala 75procentní proočkovanost dvěma dávkami. Té by USA mohly dosáhnout do začátku příštího roku, ale v jiných zemích by to mohlo trvat při stávajícím tempu očkování sedm i deset let. Do roka by to mohlo být hotové v Británii a v Izraeli, do dvou let v Maďarsku a Srbsku, do čtyř v ČR. Na Čínu připadá sedm let. Samozřejmě jde jen o odhad, nezahrnující postupné zvyšování tempa očkování s tím, jak bude vyrobeno více vakcín.
Optimismus mírní i zástupci Světové zdravotnické organizace (WHO). Ti vydali nově varování, aby státy nerozvolňovaly nařízená opatření, která mají zabránit šíření viru v populaci. „Myslet si, že se s tímto virem vypořádáme do konce roku, by bylo předčasné a myslím si, že dokonce nereálné," prohlásil na tiskové konferenci krizový expert WHO Mike Ryan.
Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že počet nově nakažených vzrostl v minulém týdnu v Evropě, Jižní i Severní Americe i jihovýchodní Asii. „Je to zklamání, ale ne překvapení. Pokud se země spoléhají pouze na vakcíny, dělají chybu. Základem reakce zůstávají základní opatření v oblasti veřejného zdraví," uvedl Ghebreyesus.
Velký nárůst zaznamenali v posledních dnech například v USA. Během posledního únorového týdne přibývalo každý den 70 tisíc nově nakažených a dva tisíce mrtvých. Podle ředitelky amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Rochelle Walenskyové za to mohou zejména více nakažlivé mutace viru. „Hrozí nám čtvrtá vlna. Předpokládám, že britská mutace se během několika týdnů stane v USA dominantní," uvedla pro BBC Walenskyová.
Podle britské mikrobioložky Sharon Peacocková, která stojí v čele britského programu zaměřeného na odhalování mutací, nyní vakcíny na takzvanou britskou variantu koronaviru účinkují. I ta ale začíná mutovat, což by podle Peacockové mohlo v budoucnu ohrozit funkčnost očkování. Mutování virů je podle ní běžné, ale jen některé nové varianty mají zvláštní vlastnosti, kvůli nimž se například stávají nakažlivějšími. Právě ty je třeba sledovat. „Jakmile dostaneme virus pod kontrolu, nebo sám zmutuje tak, že už nebude nakažlivý, můžeme si s ním přestat dělat starosti. Ale jak se dívám do budoucnosti, myslím, že ho budeme trasovat celé roky. Podle mého názoru až deset let," předpovídá vědkyně. To nevypadá vůbec dobře. Svět děsí nové mutace.
