Ještě větší problém, než jsme čekali, obávají se experti
Se současnou podobou rozvolňování nebyl spokojen evoluční biolog profesor Jaroslav Flegr. Podle něj se mělo počkat, jak se projeví na počtu nakažených školní docházka. „Nemělo se s tím přijít ve čtvrtek, ale alespoň v pátek, aby bylo jasné, jak se na počtu nakažených projeví změna školní docházky. Výrazný nárůst totiž podle mě přijde právě až ve čtvrtek. Takto asi nepůjde rozlišit narůst způsobený rozvolněním jiných opatření, které přijde 3. prosince. Obojí může splynout," uvedl profesor na svém facebookovém profilu.
Flegr předpovídal, že v následujícím týdnu počet nakažených poletí směrem vzhůru. „Jsem si dokonce jistý, že se bude muset něco znovu utáhnout. Ale špatné je, že se nebude vědět, co přesně a nebude možné rozlišit, kolik nových případů nakažených bude pocházet ze škol, a kolik z jiných míst," predikoval Flegr.
Obavy Jaroslava Flegra potvrzuje i biochemik Jan Konvalinka. Podle něj se ukazuje, že opatření pomalu přestávají fungovat. Není ale zjevné, proč to tak je. „Jedno z vysvětlení, které jsem slyšel a připadá mi věrohodné, je, že jsme už všichni unaveni. Že lidé jsou už dost nedůvěřiví k opatřením a nedodržují je dost disciplinovaně," uvedl prorektor Univerzity Karlovy pro Český rozhlas.
Příkladem je podle něj zkušenost pracovníků hygienických stanic, kterým lidé při trasování nechtějí hlásit kontakty. „Dozvídají se tak maximálně o jednom kontaktu. Což nedává smysl, protože jeden kontakt máme asi úplně všichni. Průměrně by to mělo být dva až pět." Lidé zkrátka nechtějí ty kontakty hlásit. Takže se nedá trasovat a neposílají se na testování. „Máme tedy málo testovaných a to vytváří spirálu, která vede k tomu, že se infekce sice pomalu, ale stále šíří," konstatuje biochemik v rozhovoru v Osobnosti Plus.
Podle Konvalinky se v Česku nedostatečně testuje. „Děláme 20 tisíc testů denně. Což je na tak velkou a technologicky pokročilou zemi, jakou jsme, velmi málo." Situaci by ale mělo změnit připravované bezplatné hromadné testování. „Myslím, že je to principiálně správná věc dát lidem možnost se otestovat, uklidnit se před Vánocemi, dát jim možnost navštívit své rodiče, příbuzné. Což je strašně důležité psychologicky, sociálně a z dalších důvodů. A současně při té příležitosti odhalit ty, kteří chorobu šíří a nevědí o tom,“ říká biochemik. „Doufejme, že se to stihne do 18. prosince.“
Za obrovské riziko pak Konvalinka považuje nedůvěru lidí k tomu, co jim vláda a odborníci říkají. „Je to náš největší národní problém, který se ale netýká jen covidu. Na lidi se nezlobím, že jsou nedůvěřiví, přemýšlím pozitivně, co s tím udělat. Abychom si nemuseli nařizovat různé regulace, ale abychom věci dodržovali dobrovolně, chovali se rozumně. Toto je úkol pro nás pro všechny," míní Konvalinka.
Podle něj je nepřijatelné popírání covidu, které bylo v Česku na jaře časté i mezi vzdělanými lidmi, a bohužel pokračuje i nyní. „V situaci, kdy už vidíme, že nejde o diagnózy, že nejde o to ‚s covidem‘, nebo na ‚covid‘, to už je úplně absurdní rozlišování. Je prokázáno, že ti lidé umírají na virus, a umírá jich hodně – o 72 procent více než běžně umírá v těchto týdnech. A to ještě nemáme data z vrcholu epidemie, kde budou dvojnásobky. Bude tady bezpochyby více než 10 tisíc obětí a mnoho z nich jsou oběti ignorance a popírání," vysvětluje a zároveň žádá lidi, aby se chovali zodpovědně. „Takže přestaňme to popírat a začněme to brát vážně," vyzývá biochemik Jan Konvalinka. Virus už nezmizí. Je ale jisté, kdy skončí současná pandemie, říká biochemik Konvalinka.
