Schodek státního rozpočtu je suverénně nejhorší v dějinách ČR
Druhá vlna covidového úderu je z pohledu ekonoma o poznání slabší, což přispívá k tomu, že schodek nedosáhne hloubky pětiset miliard korun. Na rozdíl od jarní karanténní uzavírky ekonomiky nyní nadále funguje průmyslová výroba, která svojí produkcí z velké části reaguje na zahraniční poptávku, která je také mnohem méně ochromena než na jaře, analyzuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Dalším důvodem nižšího než předpokládaného schodku je fakt, že přes navýšení investiční činnosti není vláda v této oblasti až tak agilní, jak se v polovině roku čekalo, kdy přislíbila se z krize mohutně proinvestovat. Investiční výdaje sice meziročně narůstají o více než pětinu, přesněji o více než 25 miliard korun, bohužel se však z důvodů nedostatečné připravenosti investičních projektů nedaří investice nastartovat podle záměru z poloviny roku.
Běžné výdaje sice za období ledna až listopadu meziročně narůstaly pomaleji, o necelou pětinu, než výdaje investiční, avšak v absolutním vyjádření se jedná o bezmála 240 miliard korun. Právě toto navýšení běžných výdajů představuje klíčovou příčinu historicky nejhlubšího schodku. Nebýt závažnějšího průběhu druhé vlny pandemie, schodek by činil zhruba 350 miliard korun, takto je třeba počítat s deficitem přibližně 410 miliard korun.
Podle Kovandy dluhopisový trh listopadovým plněním rozpočtu bezprostředně nijak zaskočen není. Dokonce výnos z desetiletého vládního dluhopisu ČR po zveřejnění plnění nepatrně poklesl. Trhy ale v nadcházející době budou nepochybně očekávat zřetelnější plány vlády stran pokrizové konsolidace veřejného zadlužení. Pokud je takový plán nepřesvědčí, dluhopisové výnosy kvůli takto vzniklé nejistotě, plynoucí z oné nepřesvědčivosti, porostou. To pak ovšem vládě prodraží půjčování na mezinárodních trzích a celkově zdraží provoz státu. Co znamená schválený daňový balíček pro Čechy očima odborníka.
