Zapomeňte na nezřízený blahobyt. Ten teď vezme za své, říká psychiatr Honzák
„Generace kolem pětadvaceti let, která není až tak ukotvená. Byli zvyklí nemít příliš mnoho překážek a mít celou spoustu nejen svých potřeb, ale i svých přání splněných lusknutím prstů. Ti jsou nejvíce deprivovaní. Jsou na tom daleko hůř než naše generace. Tedy pokud to nejsou lidé, kteří zůstali izolováni v různých zařízeních, kam za nimi nikdo nesměl," řekl psychiatr Radkin Honzák v pořadu Osobnost plus Barbory Tachecí.
Podle Honzáka je v dnešní situaci potřeba vědět, že člověk nemůže mít všechno. „Vznešeně se to jmenuje frustrační tolerance. Ta by se měla pěstovat u dětí od malička. Že ne všecko, na co si ukáže, musí okamžitě mít, a když to nemá, tak se začne válet po zemi a kopat nožičkama," říká.
V podstatě každý malér žene lidi do houfu a tady je to protismyslné. Houf se rozbíhá do izolací. Chápu, že pro spoustu lidí je to těžké, ale od toho jsou tady nejrůznější telefonické linky důvěry. Nakonec spousta lidí komunikovalo a komunikuje na sociálních sítích, kde jsou to tak napůl pohádky a napůl fantazie, co si tam o sobě povídají. To se zatím nezrušilo, takže si myslím, že této pseudokomunikace je stále dost.“
Podle Honzáka je potřeba rozumně si rozplánovat čas. „Byla tady doba nesena heslem: my vás ubavíme k smrti. Lidi byli zvyklí, že budou mít pořád přísun nějakých pozitivních podnětů, že si budou užívat. Užívání je ale konec. A bude mu ještě větší konec, protože až to zasáhne ekonomiku, tak ten opravdu nezřízený blahobyt, který tady byl, vezme za své. Bude více chudoby i více skutečného trápení," varoval Honzák.
Psychiatr také radí, co si má člověk počít, když si nezvládne dělat radost v době, kdy nastupuje úzkost. „Existoval úžasný neurolog, současník Darwina, jmenoval se Guillaume Duchenne de Boulogne. Ten při bádání o emocích pouštěl lidem do obličeje elektrické impulzy, oni se všelijak šklebili a podle grimasy prožívali emoce."
„Duchenne zjistil, že při úsměvu ‚značky sýr‘ se vlastně zapřáhnou jen svaly okolo úst, zatímco při pravém úsměvu se vám zapřáhnou i svaly okolo očí. Tak vymyslel Duchennův úsměv, což se podobá všemu jinému než úsměvu. Jde o to vzít mezi zuby hadr a zatnou do něj zuby a vší silou tisknout," popisuje, jak uvolnit napětí.
To podle psychiatra pomůže, protože v podstatě dostáváte z obličeje signál, že jste radostní.
